(ČB 12/2022) Na hranicích stáli vojáci, za hradbami obléhatelé, Jeruzalém byl v nebezpečí. A v té chvíli seděl někde v Jeruzalémě prorok, který si říkal Izajáš a psal báseň: Bůh svůj lid, svoji zemi, svůj svět neopustil. Tam, kde nadělali lidé paseku, na pařezu vyraší Boží výhonek. A s tímto výhonkem přijde do světa zpět ztracený ráj. I ti největší nepřátelé budou sedět pospolu a slabí budou sdílet stejný prostor se silnými.