(ČB 4/2023) Chvála buď Bohu, který nám dává vítězství, říká apoštol, a myslí tím vítězství nad smrtí. Jak tomu rozumět? Vítězství nad smrtí… Vždyť víme, že každý člověk umře. Poslechneme si velikonoční příběh, ale smrt je tu pořád a s její mocí nic neotřáslo. Také my jednou zemřeme. Tak jaké vítězství?

(ČB 4/2023) Rozhovor s hercem Vladimírem „Lárym“ Hauserem o řečové průpravě kazatelů, autenticitě a lidskosti.

(ČB 4/2023) K označení postavy duchovního se v naší církvi používá slovo „kazatel“. Už samotný název ukazuje, jakou činnost považujeme v církvi za natolik významnou, abychom si kvůli ní povolávali specialisty. Pro mnohé je kázání hlavním bodem bohoslužeb.

(ČB 4/2023) Každý, kdo chce hovořit o spáse, čelí problému, jak ztvárnit realitu, kterou v plnosti nezakusil. Každý, kdo chce hovořit o Bohu, čelí problému, jak popsat někoho, koho dosud v plnosti nepoznal. 

(ČB 4/2023) Co je pro vás v kázání důležité?

(ČB 3/2023) V minulém čísle (ČB 2/2023) Českého bratra k tématu vyznavačství najdeme obrázek učedníků, kteří se zvedají od stolu a volají: Honem zpátky do Jeruzaléma! A také se ptají: „Proč jsme šli do Emauz?“ 

(ČB 3/2023) S evangelickým farářem Markem Lukáškem nejen o liturgii. 

(ČB 3/2023) Počítáme hodiny, sdílíme své kalendáře s druhými, abychom se dokázali potkat a mohli spolupracovat. Řídíme se ve svých plánech rytmem dne a střídáním měsíců. Orientujeme se podle významných událostí, které nás zasáhly. Žijeme v čase. I když někdy to vypadá, že většinu času čas nemáme.

(ČB 3/2023) Českobratrská církev evangelická disponuje množstvím historických staveb, které jako svědkyně doby i zrcadla sborových společenství pokrývají všechny etapy jejího působení. K tomuto pestrému dědictví se v posledních více než 30 letech přidávají především rekonstrukce již existujících prostor, které evangelická společenství využívají ke slavení bohoslužeb.