(ČB 4/2025) Tělo, organismus, je srozumitelným obrazem společenství složeného z různých částí, jež se však svou růzností navzájem nepopírají ani si nekonkurují, nýbrž naopak se doplňují. A tak, každá po svém, přispívají k úspěšnému, užitečnému fungování celku. 

(ČB 4/2025) Tělo Kristovo je široký pojem, sami nejsme víc než buňka v tomto organismu. Patříme do nezměrného společenství Ježíšových vyznavačů rozsetých do různých forem církve napříč všemi kontinenty.

(ČB 4/2025) „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Mk 16,15) Už z této Kristovy výzvy je zřejmé, že misijní činnost představuje jedno ze základních poslání křesťanů. A podobně je to i s církví. Aby se nestala exkluzivním spolkem, společenskou bublinou, musí si zachovat otevřenost. 

(ČB 4/2025) Církev je jako velká rodina. Nikoli rodina nukleární, nýbrž biblický „dům“, který nestojí na biologických základech, ale na vědomí sounáležitosti, solidarity a společného poslání. Síla rodiny je v tom, že do ní patříme a její členy si nevybíráme. Je proto zázemím a zároveň školou, v níž se učíme spolu žít. A co se v rodině naučíme, se nám bude hodit i ve všech ostatních vztazích. 

(ČB 4/2025) Co pro vás znamená, že jste součástí jednoho těla Kristova i s lidmi, s nimiž si nerozumíte?

(ČB 3/2025) „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života.“ Tak se stal člověk živým tvorem. (Gen 2,7)

(ČB 3/2025) O duševním zdraví dospívajících a potřebě bezpečného prostředí v církvi se studentkou teologie Anežkou Junovou.

(ČB 3/2025) Askezi si obvykle spojujeme se sebeodříkáním či dokonce sebetrýzněním, jemuž se věřící člověk dobrovolně podřizuje. Řecké slovo askésis původně znamená cvičení zaměřené na určitý mravní či duchovní cíl. 

(ČB 3/2025) Jen těžko si představuji společnost, do které by se rituály hodily méně než do té naší. Na vývěsním štítě 21. století by mohla být hesla o přizpůsobivosti, proměnlivosti, individualismu, sekularizaci, netrpělivosti, libovůli… skoro jako bychom vyjmenovávali protiklady toho, co je a jak funguje rituál. Rituály přesto existují, přemýšlíme o nich, vědomě nebo bezděčně po nich toužíme, ve složitém světě improvizovaně hledáme nejlepší možnou cestu.