(ČB 3/2026) Když se podíváme na dnešní význam slova „povolání“, je tím označena především určitá pracovní činnost, vyžadující kvalifikaci. Jsou na to školy, kurzy, které člověku zprostředkují potřebné znalosti a dovednosti, aby mohl vykonávat povolání, které si vybral. Když budeme hledat důkladněji, najdeme i zmínku, že existuje také náboženský význam (spíš zastaralý), kdy si povolání člověk nevybírá, ale je vybrán.

(ČB 3/2026) Rozhovor s hasičem Jakubem Jaškem o službě hasiče, víře a hledání přesahu.

(ČB 3/2026) Rozhovor se studentem teologie Šimonem Bláhou.

(ČB 3/2026) Sloužit s chutí, nadšením, zápalem, to je snad nutná podmínka každého povolání. Tedy kdo hoří, může také vyhořet. Tak moc nerozumím tomu, když někdo občas říká, že křesťanům tohle riziko nehrozí. Nebo že se zralou, poctivou a upřímnou vírou se takovému riziku úspěšně vyhne. 

(ČB 3/2026) Co vás na vašem povolání těší?

(ČB 2/2026) Jdi z cesty, satane; neboť je psáno: Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat (Mt 4,10)

(ČB 2/2026) Co znamená pokušení – je to spíše čin, nebo chvíle, kdy zůstaneme stát stranou? Proč je nečinnost v klíčových momentech tak svůdná? Je možné si v pozici – třeba i politické – moci uchovat poctivost a věrnost idejím, aniž by se z nich stala vyprázdněná rétorika? Nejen o tom jsme hovořili s filozofem a bývalým politikem Danielem Kroupou.      

(ČB 2/2026) Když Ježíš odpověděl svým učedníkům na otázku, jak se správně modlit, vedl je k oslovení Pána Boha jako Otce a učil je prosit o to nejdůležitější. Modlitbu Páně tvoří série proseb nebo žádostí k Bohu. Snad žádná z nich však nevyvolává tolik otázek jako prosba „a neuveď nás v pokušení“ (Mt 6,13; Lk 11,4). 

(ČB 2/2026) Po tisíce let lidé zkoumají a užívají látky, které ovlivňují fyzickou kondici i lidskou psychiku. Jedná se o látky tlumivé, stimulační i halucinogenní. Řada z nich je přírodního původu, některé jsou předepisovány lékaři, protože jejich užívání může významně změnit kvalitu života k lepšímu.