Otázka na tělo 6/2026

Co je pro vás překážkou v diskuzi?

V rozhovorech to mám pestré. Nevadí mi krátké popovídání ani dlouhé a hluboké debaty o životě. Abych se ale cítila v dialogu dobře, potřebuji určité bezpečí. V kaplanské a farářské práci mi překáží, když chybí vhodný prostor, klid a soukromí. Těžko se otevírají důležitá témata. A v soukromí? Tam mě nejvíc bolí, když cítím, že mě ten druhý vlastně nechce slyšet, nebo když přijdou útočné argumenty, podpásovky a demagogie. To pak přestávám mít chuť dál cokoli sdílet…

Martina Šeráková, kaplanka

Překážkou v diskuzi je pro mne demagog, člověk s předsudky a utkvělými představami. Pak mi přijde lepší ztichnout a jen se tiše modlit. Ježíš umí otevírat zatvrzelá srdce nejlépe. Další překážkou je moje mnohomluvnost, málokdo se v diskuzi se mnou dostane ke slovu. Často skáču lidem do řeči, tak si pak překážím sám. Potom si říkám, že bych měl složit slib mlčení, to by si pak ostatní mohli podiskutovat. Také se učím ostatním naslouchat, když se při tom modlím, tak to jde, jinak usínám.

Jan Špilar, katolický jáhen a kadeřník

Urputnost. Tu zažívám, když jde o práva druhých, o zastání se slabších. To pak hodně jdu za svým a vím, že je to chyba. Další překážkou je domněnka, že to, co říkám, je přece jasné. Jenže druhý neví, co jsem prožila, jak jsem ke svému názoru došla. To, co je samozřejmé mně, nemusí být samozřejmé jemu. Důležité je prostředí důvěry a bezpečí. Někdy bojuji se strachem z nepochopení, možná i zesměšnění pro to, co si myslím. Tam, kde se cítím nějak ohrožena, ani moc nediskutuji, tam mlčím. Diskuze končí, když přestaneme být zvědaví na pohled toho druhého a ztratíme ochotu opravdu si naslouchat.

Lucie Dubínová, sociální pracovnice

Dle vlastních zkušeností bych řekl, že největší překážkou bývá strach. Bude mi druhá strana skutečně naslouchat? Nebudu vypadat hloupě? Nedozvím se o sobě něco nepříjemného? A co když budu nakonec odmítnutý, nebo se z obyčejné diskuze stane hádka?
Často si proto připomínám, že diskuze je nezbytná –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a že jí v poslední době citelně ubývá. Teprve ve chvíli, kdy člověk dokáže potlačit vlastní ego, může opravdu slyšet toho druhého.

Milan Balahura, ekonom

připravila Kar
foto: pexels.com