(ČB 9/2026) Letos v létě jsem navštívila jeden tábor. Odehrával se tam zrovna příběh Jana Amose Komenského. Během týdne jsme s dětmi „procestovali“ několik zemí – z Čech až do Nizozemí. S Komenským jsme prožili jeho úspěchy, ale i dramatické životní zvraty, které ho opakovaně nutily k útěku.

(ČB 9/2026) Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ (Lk 9,58)

(ČB 9/2026) Rozhovor s „potulným kazatelem“ Petrem Brodským o tom, jaké to je být celý život na cestě, a přece doma.

(ČB 9/2026) Nejde pouze o lidské právo, ale o fundamentální skutečnost lidského života, že každý člověk potřebuje pro svůj život a zvláště pro život rodiny domov, dům, střechu nad hlavou. 

(ČB 9/2026) Historie evangelického společenství v Roztokách sahá až do roku 1941, kdy zde vznikla kazatelská stanice libčického sboru. Současný příběh našeho sboru se však začal psát teprve před necelými dvanácti lety, kdy se v Roztokách spontánně vytvořilo společenství převážně mladých rodin.

(ČB 9/2026) S Petrem Brunou o Meziprostoru, festivalu mezi nebem a podzemím.

(ČB 9/2026) Do Zhořce se jede hodně mimo hlavní cesty. Z Bezdružic stoupá silnice mezi poli a lesy. Za Pačínem začíná alej jeřabin. A nakonec se před člověkem objeví první stavení malé vesnice, dům bývalé kazatelské stanice Zhořec. Když se tu člověk na chvíli zastaví, snadno pochopí, proč právě sem patří poustevna.

(ČB 9/2026) Co pro vás dělá domov domovem?

(ČB 9/2026) Rozhovor s výpomocnou kazatelkou Věrou Pospíšilovou.

(ČB 9/2026) Herlíkovická období určitě patří k nejkrásnějším vzpomínkám mého života, a to nejen díky nádherné přírodě Krkonoš.