(ČB 6/2025) V souvislosti s tématem čísla se vracíme k apelu na sociální vnímavost, který s evangeliem nepřehlédnutelně spojoval nedávno zesnulý římsko-katolický teolog Jorge Mario Bergoglio.

(ČB 6/2025) Sotva skončí synod, balím pár čistých košil, trenek a ponožek, adaptér na elektrickou zásuvku, notebook a kartáček na zuby. Ráno jedu na letiště, čeká mne přímý let na Tchaj-wan. 

(ČB 6/2025) Po světě se často pohybuji s batohem na zádech. Obvykle je v něm přinejmenším farářský zápisník, pero, papírové kapesníky, větší či menší nádoba s vodou, často také silikonová skládací miska, rolička igelitových sáčků a sáček psích dobrot, to když mě doprovází i čtyřnožec, v zimě jsem často nosila ručník a nepromokavý obal na něj, těšilo mě ponořit se občas do studené vody. 

(ČB 5/2025) Komunitní uprchlické centrum Kalyna v Pardubicích se soustředí na dlouhodobou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. V době, kdy čtete tyto řádky, má za sebou již více než tři roky života – spolek Kalyna byl registrován 17. 5. 2022 v reakci na uprchlickou vlnu z Ukrajiny po ruské vojenské agresi. Ptáme se ředitelky centra Petry Srdínkové.

(ČB 5/2025) Diagnóza ADHD už řadu let není nečím neznámým, ale mluví se o ní stále převážně v souvislosti s dětmi. Jak se žije dospělému člověku ve společnosti, která je uzpůsobena neuronormativně, tedy tak, aby vyhovovala lidem s většinovým „nastavením“ mozku? O svých zkušenostech promluví mladý člověk, člen naší církve, který si své jinakosti byl vědom již dlouhou dobu, ale diagnostikován byl teprve nedávno. Kvůli obavě ze stigmatizace jsme respondenta anonymizovali.

(ČB 5/2025) Od konce největšího válečného konfliktu v moderních dějinách právě v květnu uplyne už 80 let. Čím hlouběji se druhá světová válka zasouvá do minulosti, tím méně mezi námi zůstává pamětníků, jejichž živé svědectví nám pomáhá připomínat, co už se nesmí nikdy opakovat. Naštěstí ještě několik takových vzácných lidí i v našich evangelických kruzích žije, mezi nimi i jáhenka a dřívější filmová producentka Věra Lukášová. Její vzpomínky na život ve stínu války vám nyní přinášíme. 

(ČB 5/2025) Ještě nedávno jsem se divila, proč si lidé kolem mě přejí při různých příležitostech hlavně to zdraví. Vždyť přeci štěstí a láska jsou to hlavní! Ovšem pak slavil čtyřicetiny můj mladší kamarád, kterého znám už dlouho. Neurochirurg, otec čtyř dětí. Všichni z naší party jsme mu automaticky přáli hlavně to zdraví. 

(ČB 4/2025) Se spisovatelem a telologem Petrem Pazderou Paynem nad překladem biblických textů.

(ČB 4/2025) „Bůh nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili bratřím.“ Tento úryvek ze 6. kapitoly epištoly Židům (Žd 6,10) mne napadl, když mi byl svěřen úkol napsat něco o pomoci sester a bratrů z Českého Těšína našemu sboru v Ústí nad Labem.