Nepříjemná, ale reálná hrozba

Diskuze je to dost náročná, je těžké představit si naše blízké, natož děti, jako oběti sexuálního násilí. Proč o tom mluvit právě v církvi? Protože mlčení jen nahrává pachatelům a umlčuje oběti. Pravda nás osvobozuje a naslouchání příběhům zraněných je nezbytnou součástí uzdravování celého společenství. Je naší společnou zodpovědností znát mechanismy zneužívání, abychom dokázali včas zasáhnout.

Fakta vs. mýty

Často žijeme v omylech, které nám brání rozpoznat nebezpečí. Statistiky a praxe ukazují jinou realitu, jak shrnuje článek Mýty a fakta o sexuálním zneužívání dětí na webu Šance dětem:
Mýtus: Zneužívání se týká jen dospívajících dívek. 
Fakt: Nejohroženější jsou děti ve věku 3–6 let a 12–15 let. Celou čtvrtinu obětí tvoří chlapci.

Mýtus: Viníkem je vždy cizí „pedofil“ z parku. 
Fakt: Největší riziko hrozí v rodině nebo v kruhu známých osob, kterým dítě důvěřuje. Skutečnou pedofilií trpí jen zlomek pachatelů.

Mýtus: To se děje jen v „problémových“ rodinách. 
Fakt: Sexuální násilí se nevyhýbá ani spořádaným rodinám s vysokou životní úrovní. Navenek funkční prostředí může za zavřenými dveřmi skrývat tragédii.

Mýtus: Dítě by se přece bránilo nebo to hned řeklo. 
Fakt: Pachatelé děti manipulují, zastrašují nebo citově vydírají. Dítě prožívá chaos, stud a strach, což vede k dlouholetému mlčení.

Mýtus: Jde pouze o sexuální uspokojení pachatele. 
Fakt: Motivů sexuálního zneužívání může být více, většinou jde o zneužití moci, kdy si pachatel užívá vlastní moc a dominanci.

Co všechno vlastně může sexuální zneužívání být?

„Sexuální zneužívání se odehrává na podkladě zneužití moci, pro něž je typické, že vztah mezi pachatelem a obětí je asymetrický a svěřená osoba je vůči pachateli v závislé pozici.“ (Kramerová, 2022, Dingir, s. 55) Důležité je si uvědomit, že zneužívání může mít různé formy. Bezdotykové formy zneužívání mohou mít formu narušování soukromí dítěte či dospívajícího sledováním při intimních chvílích, jako je hygiena či převlékání. Patří sem i nevhodná, dvojsmyslná komunikace s erotickým podtextem, a to i prostřednictvím telefonu či internetu. Kontaktní (dotykové) formy zneužívání zahrnují jakýkoliv nežádoucí fyzický kontakt, který dospělý vynucuje pro vlastní uspokojení, včetně doteků, osahávání či hlazení. V nejtěžších případech dochází k napadení penetrací.

Pokud se setkáte se sexuálním násilím nebo máte podezření, že probíhá u někoho z vašich blízkých, nemusíte na to být sami. Existují organizace, které vám poskytnou podporu:
•    Někdo Ti uvěří: Pomoc obětem v náboženském prostředí
•    Dětské krizové centrum: Odborná pomoc dětem 
•    Linka bezpečí: Pro děti a mladistvé (tel.: 116 111, nonstop).
•    proFem, Persefona: Pomoc obětem násilí (od 16 let)
•    Bílý kruh bezpečí: Pomoc obětem trestných činů

Hlavní zásady prevence

Prevence začíná otevřeností a budováním důvěry. Zde jsou klíčové body, jak posílit bezpečí dětí: 1) Mluvte s dětmi o těle: Od útlého věku učte děti názvy částí těla a vysvětlujte jim, že jejich tělo patří jen jim. 2) „Pravidlo plavek“: Naučte děti, že nikdo (včetně dospělých v církvi či rodině) se jich nesmí dotýkat na intimních místech – tedy tam, kde nosíme plavky. 3) Důvěra je základ: Budujte atmosféru, kde se dítě či dospívající nebojí svěřit s čímkoliv nepříjemným. Ujistěte je, že jim uvěříte a unesete jakoukoliv jejich starost. 4) Prověřujte prostředí: Pokud posíláte dítě či dospívající na tábor či kroužek, zajímejte se o reference, historii oddílu a jasnou strukturu vedoucích. 5) Učte je říkat NE: Dítě a dospívající musí vědět, že mají právo odmítnout dotek, který jim není příjemný, i kdyby šlo o autoritu nebo příbuzného. Do toho spadá i nevyžádané objímání nebo vynucené pusy na rozloučenou. Projev náklonnosti může mít každé dítě jiný a nutit je do nechtěného fyzického kontaktu je učí, že takový kontakt je v pořádku a normální. Pro dítě pak může být těžší odmítnout nechtěný fyzický kontakt od reálného pachatele sexuálního zneužívání.

Varovné signály – něco je špatně

Existují varovné signály, že dítě může procházet sexuálním zneužíváním. Zde je z nich vyjmenováno jen pár. Více lze dohledat na webových stránkách organizace Někdo Ti uvěří.
1.    Nový strach: Dítě se začne bát určitých lidí nebo míst, odmítá být s někým samo (včetně členů rodiny nebo známých osob).
2.    Neznámé dary či peníze: Dítě má nové věci nebo peníze, nechce říct, odkud jsou, nebo se objevil nový kamarád.
3.    Stud při převlékání: Nechce si sundat oblečení při koupání nebo se odmítá převlékat před ostatními.
4.    Změny v chování k lidem: Dítě se buď uzavírá do sebe, nebo je naopak velmi tulivé, je nesoustředěné a duchem nepřítomné.
5.    Nadměrné tajnůstkářství: Dítě má tajemství s dospělým nebo starším dítětem, o kterém nechce mluvit, nebo začne bezdůvodně lhát. Je důležité děti vychovávat k tomu, že dlouhodobá tajemství s dospělými nejsou správná a mohou být nebezpečná. 

Jak postupovat při podezření?

Pokud se vám dítě svěří nebo máte vážné podezření, příručka Sexuální zneužívání (nejen) v církvi, kterou vytvořila Ekumenická rada církví, doporučuje tyto čtyři kroky:
Naslouchej: Ber informace vážně, nehodnoť a přistupuj k dítěti s maximální empatií.
Zareaguj: Okamžitě zajisti bezpečí dítěte a odděl ho od potenciálního pachatele.
Zapiš: Poznamenej si vše podstatné, ale zachovávej přísnou důvěrnost.
Ohlaš: Informuj se o ohlašovací povinnosti a vyhledej právní a psychologickou pomoc.

Práce s pachateli

Péče o oběti je zásadní. Nedílnou součástí prevence a řešení sexuálního násilí je ale i práce s pachateli. Jsme všichni božím stvořením, jsme bratři a sestry. Každý z nás je výjimečný a nenahraditelný. Každý z nás chybuje a ubližuje. A každý z nás může mít naději na milost, odpuštění a přijetí jak od bližních, tak od Boha. Pro osoby, které trápí obavy z vlastního chování nebo sklon k sexuálnímu násilí, je dostupná odborná a diskrétní pomoc. Ti, kteří přijímají odpovědnost za své činy a chtějí se podílet na společném uzdravování, mohou kontaktovat například Centrum prevence násilí Diakonie ČCE (608 004 444).

Pro další studium tématu jsou vhodné například tyto publikace, zdarma dostupné na internetu: Jak mohu své dítě ochránit před sexuálním násilím? (RAINN); Nenech si to líbit (kniha Jocelyne Robert).

studentka sociální a pastorační práce na ETF UK (autorka si přála zůstat v anonymitě)
foto: pexels.com

Tento text vznikl v rámci předmětu na ETF UK „Pomoc obětem sexuálních deliktů v náboženském kontextu“, který vede Daniel Bartoň, a podíleli se na něm další lidé pomáhající obětem sexualizovaného násilí.