(ČB 1/2026) Je srpnový večer a já si s účastnicemi a týmem kurzu Pecka povídám o dospívání. Na papír sypeme předsudky zvenčí a potom prožitky zevnitř, které si s ním spojujeme. Prakticky okamžitě a jednomyslně zaznívá: dospívající řeší svůj vzhled. 

(ČB 1/2026) V poslední době v našem sboru i v rozhovorech s lidmi z jiných sborů často zaznívá otázka, jak budeme v budoucnu financovat běžný život církve. S blížícím se koncem státní podpory se to netýká jen velkých rozhodnutí na synodu, ale i úplně obyčejných věcí: zda bude mít kdo vést bohoslužby, kdo se bude věnovat dětem, jestli si sbor poradí s opravami či s diakonickou prací. V malých sborech je to často ještě citlivější, protože na vše bývá jen několik obětavých lidí.

(ČB 1/2026) Vánoce máme za sebou a za okny se matně rýsuje nový rok. Co asi přinese? Bude lepší než ten minulý? Snad, doufejme. V nejistotě si rádi vypomáháme osvědčenou radou, něčím tradičním, co zaručeně zabere. Saháme po staletími prověřených metodách, jak dosáhnout toho či onoho. 

(ČB 12/2025) Rozhovor s hudebníkem a dlouholetým frontmanem skupiny Spirituál kvintet

(ČB 12/2025) Původní povídka Petra Pazdery Payna.

(ČB 12/2025) Kázání je důležitou součástí evangelických bohoslužebných shromáždění. K českému slovesu kázat mohou být připojeny až dva předměty, nepřímý (kázat někomu) a přímý (kázat něco). V církevní praxi se však používá zpravidla bez předmětů. Rozumíme zpravidla, že kážeme přítomným posluchačům. Jak je to však s přímým předmětem?

(ČB 12/2025) Když mne před lety oslovila ředitelka domácího hospice s nabídkou spolupráce, nekývl jsem hned. Měl jsem za sebou farářskou zkušenost s pohřby i kaplanskou zkušenost s umírajícími v nemocnici, ale tohle bylo ještě něco jiného.

(ČB 11/2025) Rozhovor s romským výpomocným kazatelem Pavlem Sivákem.

(ČB 11/2025) Rozhovor s právničkou a publicistkou Šárkou Homfray o objektifikaci (nejen) žen, třetí směně a humoru, který přestal být vtipný.