(ČB 7+8/2026) Se správkyní Kateřinou Tesařovou o vizi pro Tábor Jana Amose Komenského.

(ČB 7+8/2026) Přípravy na volbu nové synodní rady Českobratrské církve evangelické pokračují. Konventy na podzim roku 2025 uskutečnily průzkumnou volbu, jejímž cílem bylo vytipovat možné adepty pro nové složení církevního vedení, které se má ujmout služby v listopadu 2027 na následujících šest let.

(ČB 7+8/2026) S vězeňským kaplanem Ondřejem Zikmundem o zkušenostech s duchovenskou službou ve věznici a hranicích v prostředí za mřížemi.

(ČB 7+8/2026) Za Zdenou Mašínovou ml. (1933–2026)

(ČB 7+8/2026) Ondrovi je jednadvacet. Narodil se s postižením, které nese rysy autismu. Začalo se projevovat kolem jeho tří let. Přesvědčit odpovědné instituce o tom, že Ondrův problém v komunikaci s okolním světem i jeho často prudké chování nejsou výsledkem pouhé „nevychovanosti“ a nezmění se větší přísností, nebylo pro Ondrovy rodiče vůbec lehké. Příspěvek na péči získala rodina až v Ondrových třinácti letech.

Rozhovor s tvůrci podcastu „Teologičtí lehkooděnci“ Magdalenou Horákovou a Janem Lavickým.

(ČB 7+8/2026) Nic nenahradí osobní setkání a nejinak tomu bylo při setkání s Peterem Sorátem. Nedošlo by k němu bez správkyně kostela u sv. Martina ve zdi v Praze, paní Marty Vrškové. Marta stejně jako Peter pocházejí ze Slovenska. Oba dva jsou svým způsobem spojení s Prahou. Martu znám už léta. Petera jsem měla teprve osobně poznat. A tak začalo setkání s ním díky Martě a iniciativě pana Davida Jurecha pomalu krystalizovat.

(ČB 7+8/2026) Dnes jsou tu jen prázdné louky a hluboké lesy. Nic nenasvědčuje tomu, že právě tady, v romantické krajině u Sázavy, se začal psát příběh, který ovlivnil životy celých generací evangelíků. Trávit léto na evangelickém táboře chtějí lidé všech věkových kategorií i dnes. A to i navzdory široké nabídce volnočasového vyžití a spíše skromnému vybavení tábora.

(ČB 7+8/2026) Pamatujete si, jaké to bylo jako dítě nebo dospívající stát u poštovní schránky a s nadějí do ní nahlížet, zda nepřišel další dopis od vašeho kamaráda, se kterým jste si dopisovali? To bylo za studené války, dávno před internetem a sociálními sítěmi. Svět působil cizeji a rozděleněji –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a právě proto bylo přátelství na dálku tak vzrušující.

(ČB 6/2026) Z dění kolem, ať už je to politika, aktuální společenské otázky nebo kultura diskuzí ve virtuálním prostoru, je zřejmé, že schopnost skutečného dialogu slábne. Ty, kteří mají jiný názor, už neposloucháme. Hlavní je s patřičnou razancí projevit ten svůj.