Novou cestou po stopách

Přípravy pro nedělní školu proto nejdou jen tak vzít, přenést do hodiny náboženství a doufat, že to nějak dopadne. Už samotná časová dotace je jiná. A hlavně: hodiny náboženství nám dávají prostor jít i jinou cestou. Nejen od biblického příběhu k dětem, ale také od toho, co děti zajímá, co řeší, co prožívají – a odtud hledat cestu k víře a biblickému příběhu.

 

S vědomím, že nám v církvi takový materiál chybí, předstoupil boskovický farář Jiří Bureš před synod, který pověřil synodní radu k práci na vytvoření nových materiálů pro výuku ve sboru i ve škole (2022). V návaznosti na toto usnesení byl pak Jiří B. synodní radou pověřen (2023) k utvoření pracovní skupiny, která by koncepci nové katechetické příručky realizovala. Do týmu se připojila Marta Sedláčková se Sašou Jacobea a později také Alžběta Hatajová. Vznik webové příručky probíhal v koordinaci s oddělením výchovy a vzdělávání ÚCK a byl finančně podpořen Bádenskou církví (což výrazně urychlilo utvoření webových stránek a zveřejnění celého projektu). 

 

 

Materiál je určen pro učitele náboženství ve školách i ve sborech, také pro faráře, kteří by témata mohli využít při vícedenních akcích. Faráři, kteří pilotní lekce testovali, je vyzkoušeli i v prostředí Diakonie – tam je samozřejmě potřeba materiál upravit potřebám skupiny asi ze všeho nejvíc. 

 

Příručka předpokládá katecheticky a teologicky poučené uživatele. Jednotlivé lekce se proto nezaměřují na exegezi biblického textu ani na vysvětlování teologických pojmů. Jejich znalost předpokládají.

 

„Pozornost soustředíme především na nábožensko-pedagogické důrazy a na to, co se může odehrávat mezi dětmi, průvodcem, biblickým příběhem a tématem. Je pro nás důležité, aby uživatelé nevnímali svou roli především jako roli učitele, který ví a předává, ale jako roli průvodce po stopách víry. Jako někoho, kdo s dětmi chvíli jde společnou cestou. Bere vážně jejich jedinečnost i jejich schopnost přemýšlet o světě a o Bohu. Neznámkuje, nehodnotí, neznehodnocuje jejich otázky a názory. Místo toho vytváří prostor, ve kterém mohou děti samy objevovat, hledat a přemýšlet o světě, o Bohu, o sobě,“ vysvětlují autoři.

 

 

Katechetická příručka je určena především pro práci s dětmi na prvním stupni. Nepředpokládá předchozí znalosti ani propojení dětí s církevním životem. Jednotlivé lekce velmi často pracují s osobní zkušeností dětí, kterou samy nabraly, a postupně jim k jejich životním stopám přikládá stopy víry tak, aby to bylo záživné, pro děti smysluplné a aby se učily vnímat pestré Boží stopy ve světě. Proto se první blok programů zaměřil právě na dítě: Kdo jsem, jak je skvělé, že tu jsem, že mám tělo, že mám rozum, smysly, limity a obdarování a že v tom všem nejsem sám, že jsem v Boží laskavé náruči.

 

Autoři doplňují: „Počítáme přitom s realitou. Průvodce zpravidla nemá na přípravu hodiny půl dne, klid, ticho a ideální skupinu dětí. Proto jsou jednotlivé lekce strukturovaně předpřipravené, ale zároveň navržené tak, aby je průvodce mohl přizpůsobit konkrétní skupině. Už od začátku také ví, co bude potřebovat – jaké pomůcky, materiály, obrázky nebo hudbu. Jednotlivé lekce jsme testovali na skupinách, které sami známe, a pomohli nám také další kolegové. Znovu a znovu se nám potvrzovalo, že nejdůležitější je konkrétní skupina dětí, kterou průvodce zná a materiál jí přizpůsobí.“

 

Jak katechetický web používat: 

1. Jděte na web příručky na adrese postopach.cz.

2. Zvolte si blok lekcí, které chcete s dětmi realizovat (v současnosti zprovozněn pouze blok „Kdo jsem“).

3. Zvolte si z nabídky jednotlivých lekcí, které jsou k danému tématu připraveny.

4. Dozvíte se praktické informace o hodině (cíl, potřebné pomůcky, strukturu hodiny).

5. Následně si můžete stáhnout materiál. Ke stažení žádáme osobní údaje – e-mail (tento krok lze přeskočit). Rádi bychom sbírali e-mailové kontakty, abychom mohli průvodce informovat o doplňování webu o dalších materiálech, úpravách, novinkách…

5. Pozornosti každého průvodce doporučujeme záložku „Jak to funguje“ (obzvlášť „chci si přečíst víc“). Tam jsme se pokusili shrnout základní fungování hodin, které si můžete pro své potřeby stáhnout. 

 

Lekce předpokládají primární využití pro hodiny náboženství ve školách či na farách, mají tedy časovou dotaci 45–60 minut (někdy nabízejí i aktivity na více času – pokud mají průvodci takovou možnost). To je jeden z důvodů, proč není materiál určen pro učitele nedělní školy. Dalším důvodem je, že pro nedělky máme v církvi množství pracovních materiálů, které zase nejsou dostačující pro hodiny náboženství. A v neposlední řadě by byla škoda, kdyby děti na náboženství, ve školách či na táborech už znaly materiál z nedělní školy. 

 

 

Každá lekce má několik rozměrů. „A na tom nám opravdu záleželo,“ říkají autoři. „Přirozeným rozměrem jsou znalosti. Děti se něco dozvědí. Ale v hodinách by se měla objevit také spiritualita – prostor pro vztah k Bohu, otázky víry, ticho, modlitbu, úžas nebo hledání. A samozřejmě společenství – protože víra není jen něco, co si každý odnáší sám domů v hlavě. A nakonec ještě něco navíc: změna, angažovanost. Pokusit se s dětmi udělat ještě malý krok ven. Zcitlivovat je pro druhé, pro svět kolem nich, pro to, co mohou samy ovlivnit.“

 

 

„Jedním z našich kritérií byla také samotná podoba příručky. Chtěli jsme, aby byla vizuálně dobrá. Protože jsme přesvědčeni, že krása a vizualita jsou jedním z rozměrů zvěstování evangelia. Jednotlivé lekce jsme proto chtěli udělat přehledné, příjemné na používání a graficky dobře zpracované. Často je doprovází kvalitní výtvarný materiál,“ dodávají členové tvůrčí skupiny.

 

 

Faráři, vyškolení katecheti – otevřete „Po stopách“ (postopach.cz) a zkuste to. Možná vám některá lekce nesedne. Možná ji budete muset upravit. Možná zjistíte, že právě vaše skupina potřebuje něco úplně jiného. Ale možná také objevíte něco, co vám při přípravě hodiny náboženství už dlouho chybělo.

 

Materiál, který nemusíte celý vymýšlet sami. Materiál, který bere děti vážně. Materiál, který počítá s vírou, otázkami, společenstvím i světem kolem nás. Materiál, který vás zve, abyste s dětmi vyrazili po stopách.