(ČB 4/2022) Druhá část Postního kalendáře 2022.

(ČB 4/2022) V záplavě zpráv o ruských útocích na Ukrajinu by neměl zapadnout hlas pravoslavných teologů, kteří odmítají nejen současnou vojenskou agresi, ale především myšlenkový koncept, který stojí v jejím pozadí.

(ČB 4/2022) V roce 2019 uplynulo 600 let od vypuknutí husitské revoluce, která v našich zemích přinesla množství významných zvratů, a tak jsou nyní následující léta plná významných výročí.

(ČB 4/2022) Třetí neděle v postní době má v církevní tradici název Oculi podle latinského slova pro oči, protože v bohoslužbách se připomínají slova: „Stále upírám své oči k Hospodinu, on vyprostí ze sítě mé nohy. Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou, jsem tak sám, tak ponížený.“ (Ž 25,15–16) 

(ČB 3/2022) Jak se projevuje rasismus, zeptal jsme se několika přátel, kteří s ním mají zřejmě zkušenosti – díky barvě své pleti, svému původu či náboženství. Všichni mi odpověděli velice citlivě až i trochu obecně. Děkuji jim zde ale i za to, že svůj názor projevili. Rasismus se zřejmě pozná také podle toho, že se o něm těžko mluví…

(ČB 3/2022) Nevím, zda první článek vedoucího tajemníka v Českém bratru laskavého čtenáře nevyděsí. Ale nebojte se, cítím se v pořádku a o článek jsem byl požádán.

(ČB 3/2022) Když se mezinárodní odborníci zabývali vědeckou produkcí Univerzity Karlovy (UK) v nedávné době a porovnávali světové univerzity, získala Evangelická teologická fakulta (ETF) mezi teologickými fakultami UK nejlepší známku. Teologie se tu studuje moderně, fakulta je viditelná ve světě, vyučující patří mezi špičkové odborníky a podílejí se na zajímavých grantech.

(ČB 3/2022) Poradní odbor pro otázky životního prostředí každoročně připravuje tzv. Postní kalendář. Ten nabízí projít předvelikonočním postním obdobím se zřetelem na to, co nás obklopuje, a zve k promýšlení sebe sama i našeho působení ve světě. 

(ČB 3/2022) V oboru, který studuji, se často setkávám s tématem syndromu vyhoření. Jednoho zasněženého, a přece slunečného dopoledne jedna milá a moudrá vyučující při diskutování o vyhoření řekla: „Když už jsem fakt unavená a zoufalá, těším se tím, že ty krásné sněhové vločky padají pro mě a Bůh mi je dává, aby mi dal najevo, že mě má rád a je i v těchto těžkých chvílích se mnou. No co. Raději být idealistická než vyhořelá.“