(ČB 7+8/2022) Týdny proti rasismu mají poměrně hluboké kořeny – 21. března 1960 zastřelila policie v jihoafrickém městečku Sharpeville 69 demonstrantů, protestujících proti tehdy vznikajícím apartheidním zákonům, a několik set jich zranila. O šest let později vyhlásila Organizace spojených národů 21. březen „Mezinárodním dnem k překonání rasové diskriminace“.
Roku 1979 se tento den proměnil v týden aktivit na vyjádření solidarity s oběťmi rasismu. V západní Evropě se týden proti rasismu postupem času rozšířil na Týdny proti rasismu, trvající v nejdelší variantě skoro měsíc – od 15. března (Mezinárodní den proti antimuslimskému rasismu) až do 8. dubna (Mezinárodní den Romů).
Rasismus je i v západní Evropě stále aktuální téma – například podle výzkumů univerzity v Lipsku se skoro polovina obyvatel bývalého Východního Německa staví proti muslimům, Romům, Sinti a žadatelům o azyl.
K Týdnům proti rasismu se různým způsobem vždy připojuje řada západoevropských států – a letos nově také Česká republika. V Německu a Švýcarsku jsou Týdny masově rozšířeny – například v Německu se pořádalo přes 4000 různých akcí. Výrazným elementem byly sportovní soutěže, při kterých se skupinky sportující mládeže i dospělých fotily s hesly #pohybemprotirasismu, #hýbemesespolu, #sportprotirasismu a #ukážemepostoj-100%prolidskápráva.
Druhou velkou skupinou byla náboženská setkání. Zvláště aktivní jsou v současnosti v rámci Týdnů proti rasismu muslimové, z 1800 takových setkání se jich asi 1700 konalo při pátečních modlitbách v mešitách.
Pozoruhodnou, ekologicky orientovanou aktivitou bylo mezináboženské sázení stromu jako projev zájmu o životní prostředí. Ke kořenům takto zasazeného stromu byly položeny kameny se symboly jednotlivých náboženství. Jejich představitelé vyjádřili společným zasazením stromu, jak jsou příroda a životní prostředí důležité pro všechna náboženství. V Karlsruhe je dokonce již několik let zahrada, věnovaná všem náboženstvím.
V březnu a dubnu proběhlo několik pilotních akcí. Velký zájem o realizaci Týdnů proti rasismu měli někteří příslušníci Policie ČR, takže tématu bylo věnováno jak školení policie, tak také besedy a přednášky pro žáky druhých stupňů základních škol ve všech čtrnácti krajích.
V senátu ČR uspořádala evangelická církev velmi zdařilou konferenci s nezapamatovatelným názvem Pestrost, jinakost, předsudky a strachy. Konference se zúčastnili především středoškoláci z celé ČR, účastníci literární soutěže na téma Nejsem rasista, ale…
K Týdnům proti rasismu se připojila také Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), v současnosti naplno vytížená pomocí uprchlíkům z Ukrajiny – neromským, ale zvláště romským.
Situace romských uprchlíků z Ukrajiny ukázala, jak je zapotřebí se v naší společnosti proti rasismu stavět. Přemýšlíme proto, co v rámci Týdnů proti rasismu uspořádat příští rok. Rádi bychom, kdyby se Týdny postupně etablovaly a rozvíjely v české společnosti a přispívaly k její postupné proměně.
Církevním podobou týdnů proti rasismu by mohly být bohoslužby pro pestrost, a také společné bohoslužby romských a českých sborů. Dlouhodobě plánujeme pořádat na farách a v kostelích přátelská setkávání mezi představiteli policie a romských komunit.
Významnými společenskými činiteli jsou také hasiči, armáda a sportovní spolky. Rádi bychom, kdyby se k nám přidali. Za pokus to rozhodně stojí…
Mikuláš Vymětal, farář pro menšiny