(ČB 4/2025) O tom, co obnáší být součástí Kristova těla, s emeritním synodním seniorem Danielem Ženatým.

(ČB 4/2025) Tělo, organismus, je srozumitelným obrazem společenství složeného z různých částí, jež se však svou růzností navzájem nepopírají ani si nekonkurují, nýbrž naopak se doplňují. A tak, každá po svém, přispívají k úspěšnému, užitečnému fungování celku. 

(ČB 4/2025) Tělo Kristovo je široký pojem, sami nejsme víc než buňka v tomto organismu. Patříme do nezměrného společenství Ježíšových vyznavačů rozsetých do různých forem církve napříč všemi kontinenty.

(ČB 4/2025) „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.“ (Mk 16,15) Už z této Kristovy výzvy je zřejmé, že misijní činnost představuje jedno ze základních poslání křesťanů. A podobně je to i s církví. Aby se nestala exkluzivním spolkem, společenskou bublinou, musí si zachovat otevřenost. 

(ČB 4/2025) Církev je jako velká rodina. Nikoli rodina nukleární, nýbrž biblický „dům“, který nestojí na biologických základech, ale na vědomí sounáležitosti, solidarity a společného poslání. Síla rodiny je v tom, že do ní patříme a její členy si nevybíráme. Je proto zázemím a zároveň školou, v níž se učíme spolu žít. A co se v rodině naučíme, se nám bude hodit i ve všech ostatních vztazích. 

(ČB 4/2025) Co pro vás znamená, že jste součástí jednoho těla Kristova i s lidmi, s nimiž si nerozumíte?

(ČB 4/2025) Velkým bohatstvím naší církve je její rozmanitost. V seriálu o seniorátech dáváme zaznít hlasům z jednotlivých regionů, ale chceme také podpořit myšlenku celocírkevního společenství. Jako poslední ze seniorátů ČCE se v tomto čísle představí seniorát Ústecký. Rozlohou a počtem sborů (13) patří ke středně velkým, počtem členů (1 008) k těm nejméně lidnatým. O práci a životě v seniorátu jsem hovořila se seniorem a farářem v Lounech a Žatci Tomášem Pavelkou. 

(ČB 4/2025) Českobratrská církev evangelická uspořádala v úterý 25. března 2025 v prostorách Senátu Parlamentu České republiky již čtvrtý ročník mezioborové konference. Letos s tématem „Důstojnost v krizových situacích aneb když ztratíme půdu pod nohama“. 

(ČB 4/2025) „Nepochybuju, že se díky něčemu původně špatnému zrodí mnoho dobrého, a to nejen v Opavě.“ Tohle mi napsala kamarádka a trefila se přesně! 

(ČB 4/2025) „Ne, hele, měli byste ve svým věku chodit na biblické hodiny. Tohle štěpení jen štěpí energii, Štěpáne…“ I něco takového jsem slyšel, když jsme se chystali spustit Post-mládež, otevřená setkávání mladých pracujících na církevní půdě.