(ČB 12/2025) Českobratrská církev evangelická (ČCE) uspořádala letos na podzim tři tematické celocírkevní konference zaměřené na ekologii, ekumenické vztahy a misii. Nový formát konferencí otevírá příležitost k osobnímu setkání, společnému vzdělávání a sdílení inspirativních zkušeností napříč církví. Akce byly určeny především presbyterům a presbyterkám, kazatelům a kazatelkám, ale i široké církevní veřejnosti se zájmem o danou problematiku. 

(ČB 12/2025) Díky grantu, který získala ústřední církevní kancelář (ÚCK) od Světového luterského svazu (LWF), jsem byla přizvána do týmu, jenž má na starosti péči o kurátory. Mohla jsem se tak spolu s dalšími téměř padesáti kurátory, místokurátory či náhradníky zúčastnit inspirativního a nabíjejícího setkání v Litomyšli.

(ČB 12/2025) V říjnu jsme spolu s Olgou Navrátilovou vyrazili na pár dní do Rigy. Konala se tam konzultace evropských církevních představitelů, členů Luterského světového svazu (LWF). 

(ČB 12/2025) Vyrazili jsme v úterý 14. října 2025 brzy ráno. Jindřich Lukeš, Miroslav Pfann, Martin Prudký a já. Jeli jsme navštívit přátele a známé v Bohemce, Veselinivce, Pervomajsku. 

(ČB 12/2025) V noci ze soboty 22. na neděli 23. listopadu napadl první sníh. V čistém a zklidněném ránu se v Boskovicích schází do kostela větší počet lidí, než je obvyklé. Slavíme už třetím rokem Neděli věčnosti a opět se ukázalo, že tato bohoslužba s důrazem na vzpomínání a naději je pro truchlící a pozůstalé důležitou příležitostí sdílet svůj smutek se společenstvím.

(ČB 12/2025) Největší pražskou modlitbu Taizé letošního roku hostili evangelíci na Smíchově. Pod názvem Slavnost světla se toto ekumenické modlitební setkání koná každý rok, pokaždé v kostele jiné církve.

(ČB 12/2025) Když mi bylo sedmnáct, kostel mě nepřitahoval. Táta byl katolík, máma evangelička. Máma nás vodila, staršího bráchu a mě, do sboru ve Střešovicích. Panovalo odporný, bolševický dusno, já si ho začal palčivě uvědomovat a toužil jsem po svobodě, po vzduchu, po něčem jiným, po jiným, čistším světě. Nechtěl jsem utýct, chtěl jsem žít naplno, žít proti zdi.

(ČB 12/2025) Muž vzpřímené postavy s širokým úsměvem na tváři. Bydlel na konci vesnice, měl rád svou ženu Růženku a lidi vůbec. Jezdil krásnou Ladou, takovou tou silnější a vybavenější, však vy starší pánové dobře víte. 

(ČB 11/2025) Letošní misijně a ekumenicky laděný Sjezd (nejen) evangelické mládeže s tématem „Bůh je lávka“ zavítal do severočeských Teplic, lázeňského města nedaleko hranic s Německem.