(ČB 3/2023) Ono se to lehko řekne – přivést někoho k víře. I vlastní děti. Sám mám tři a modlím se a doufám, že jim budeme doma dobrým příkladem právě i ve víře. Ale i kdybychom to zvládali, tak to samo stejně nestačí

(ČB 3/2023) „Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na poušť, aby byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Tu přistoupil pokušitel a řekl mu: ,Jsi-li Syn Boží, řekni, ať z těchto kamenů jsou chleby.‘ On však odpověděl: ,Je psáno: Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ (Mt 4,1–11) 

(ČB 3/2023) U nás doma nikdo do kostela nechodil, takže když jsem se poprvé, v dospělosti, ze své vůle účastnila bohoslužeb, připadala jsem si trochu trapně.

(ČB 2/2023) Ve dnech 2. – 3. 12. 2022 v prostorách Evangelické teologické fakulty se konal seminář pro budoucí sociální pracovníky. Byli však mezi námi studenti teologie, diakoniky, psychologie, práv a dalších oborů. Garantem předmětu je Daniel Bartoň. Jednalo se o volitelný předmět, ale zájem o něj byl velký, jak jistě uvidíte na přiložené fotografii.

(ČB 2/2023) „Ahoj, promiň, že volám tak večer. Ale když jsme se odpoledne rozcházeli, připadal´s mi nějaký smutný. Tak se chci zeptat, jak´s dojel domů a vůbec, jestli jsi v pořádku…,“ volal někdy Pavel.

(ČB 2/2023) Nedávno jsem měla rande. O tom, o koho šlo, mi nejdřív řekl kamarád. Prý je lepší než jeho vedoucí diplomky, je z něho úplně unesen a vidí v něm slušný potenciál. To na mě udělalo velký dojem. Proklepla jsem si ho pro jistotu i na internetu. Nevypadal vůbec špatně. Trochu tajemný, malinko svůdný a děsně chytrý. Hlavou mně prolétla moudra typu „se z něho nezblázni“ nebo „hlavně používej mozek“.

(ČB 1/2023) Ve skleněné tabulce klášterního okna se odráží světlo. Pohled ven do tmy prozradí, že zdrojem je oheň uprostřed pěkně upraveného nádvoří, vlastně spíš zahrady. Keře jsou pokryty sněhem, prvním letošním. Jen nasvícená Petřínská rozhledna na obzoru prozrazuje, že oheň ve skutečnosti hoří pár metrů od Pražského hradu. 

(ČB 1/2023) Když dnes usedáme do kostelních lavic, považujeme za zcela přirozené, že na nás farář hovoří česky – pro většinu z nás mateřským jazykem. Stejně tak, když si doma otevřeme Bibli. Křesťanství je v českém prostředí plně implementováno. Proč je ale liturgický jazyk tak důležitý? Proč je důležité, aby církevní obřady byly vedeny ve srozumitelném – nejlépe však mateřském – jazyce?

(ČB 1/2023) Výstavu s tímto delším názvem můžete zhlédnout od 27. 10. 2022 do 9. 4. 2023 v prostorách Muzea umění Olomouc. A je to opravdu mimořádná výstava, která je věnována tématu dosud v tzv. odborných kruzích zcela opomíjenému, tj. umění, které se zabývalo sakrální tématikou v období totality. I v tomto období se totiž řada umělců, kteří měli z různých důvodů velmi omezené možnosti tvorby, zabývala biblickými náměty, a pokud získali tu možnost, tvořili duchovní a umělecká díla nejen pro sebe „do šuplíku“, ale i pro konkrétní farnosti a kostely, převážně církve římskokatolické, ale i pro bohoslužebné prostory naší ČCE a dalších církví.