(ČB 5/2024) Rozhovor s krizovou interventkou Bohunkou Horskou nejen o práci na lince důvěry. 

(ČB 5/2024) „Pán Bůh je láska, to z Písma víš,“ zpíváme v jedné písni. V témže Písmu se ale také dočteme o Božích činech, které si s láskou obvykle nespojujeme. Boží hněv, tresty či soudy, ať už dopadají na jednotlivce, nebo na celé národy, jdou těžko dohromady s příběhem Ježíše Krista, který místo trestání odpouštěl a Boží soud určený nám lidem vzal na sebe. 

(ČB 5/2024) „Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas – hrdliččin zval ku lásce hlas“… Tento začátek slavné básně mi v mládí utkvěl v paměti a už se z ní asi nevytratí. Moje zkušenost se však od té básníkovy poněkud liší.

(ČB 5/2024) Kdy vnímáte, že vás má Pán Bůh rád? 

(ČB 4/2024) To je stručně shrnuté vyznání, jímž se na chalcedonském koncilu v roce 451 církev pokusila vyjádřit tajemství Ježíše Krista. Tedy samé jádro křesťanské víry.

(ČB 4/2024) Poprvé jsem Mirej Ryškovou poznala před osmi lety v Bělči. Přijala tenkrát pozvání evangelických farářů k vzdělávacímu kurzu a dodnes vzpomínám, jak kreativně nás provedla biblickými texty. Přivedla nás až do Betléma, se samařskou ženou k Jákobově studni, abychom se setkali s Ježíšem. Od té doby jsem ji slyšela mnohokrát mluvit na konferencích a poznala ji jako laskavou hostitelku a statečnou ženu. Na rozhovor o Ježíši je Mireia ta pravá.

(ČB 4/2024) Marie (hebrejsky Mirjam) byla Ježíšova matka, a z tohoto důvodu se její osoba a jméno dostaly nejen do Bible, ale i do dějin teologie a do jednoho z proudů křesťanské spirituality. Její vztah k Ježíši byl v tomto smyslu zcela jedinečný.

(ČB 4/2024) Jedná se o symbol, ne o pouhé vyobrazení, a tím se také vysvětluje jeho obrovská popularita. Jako vyobrazení zpodobuje popravenou osobu, usmrcenou mimořádně krutým a hanobícím způsobem. Symbolické pochopení ale z tohoto motivu zaplašuje domněnky, že jde o výraz jakéhosi masochismu. Probouzí lidskou zkušenost a ukazuje, na koho se má křesťan orientovat. 

(ČB 4/2024) Co pro vás znamená následovat Krista?