(ČB 2/2024) S rabínem Davidem Maxou o progresivním židovství, teologii procesu a Tóře, která není v nebesích.

(ČB 2/2024) „Teologie“ neboli bohosloví či řeč nebo také nauka o Bohu je ošemetná disciplína. Na první pohled se tváří jako jiné vědní obory, má svoje systematické výklady, svoje hypotézy, svoje odborné studie, syntézy i popularizační práce. Svoje katedry, profesory a docenty. 

(ČB 2/2024) Když se nám někdo svěří, že se mu zjevil Bůh nebo že s Bohem dokonce mluvil, nejspíš pojmeme podezření, že si dotyčný buď vymýšlí, anebo se u něj začíná projevovat duševní onemocnění. 

(ČB 2/2024) Jak se vám dává Bůh poznat?

(ČB 1/2024) Důvěřuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej. (Př 3, 1–6)

(ČB 1/2024) Rozhovor se studentskou farářkou Janou Hofmanovou.

(ČB 1/2024) Měli bychom se o ně zajímat, aniž by však z nás dělaly zajatce. „Pojem“ není pouhé slovo, ale je to v naší mysli něco, co je a co jako takové poznáváme. Skutečné myšlenky nevanou jako pára nad vařící se vodou (tak vanou dojmy a domněnky). Dějí se v našich hlavách, ale není to nic nahodilého ani libovolného. Ani jsme si je přímo každý zvlášť od základu nevymysleli. Nejprve přece Bůh vymyslel nás. 

(ČB 1/2024) Určitě se vám to už někdy stalo – rodinná večeře, večer v hospodě, komentáře pod statusem nebo diskuse pod článkem. Vůbec nechápete, co to tam daný člověk napsal nebo co to váš příbuzný u bramborového salátu právě pronesl. Tohle si opravdu myslí? A začínají hádky, které neberou konce.

(ČB 1/2024) Čím sytí bohoslužby váš rozum a váš cit?