(ČB 11/2024) Poprvé ve vodě bez kruhu. Poprvé na kole, poprvé ve škole, poprvé sami doma. Silné jsou vzpomínky na události, které se odehrály poprvé. První výlet, první let i první úlet, první taneční, první láska, první zklamání.

(ČB 10/2024) Malý rozhovor se synodním seniorem Pavlem Pokorným o působení Božího Ducha (nejen) v naší církvi.

(ČB 10/2024) Sloužit druhým a šířit evangelium – to jsou nepochybně dvě z těch nejzákladnějších poslání křesťanů ve světě.

(ČB 10/2024) Existuje obecná představa, že rakovina s vámi duševně a možná i duchovně „něco“ udělá. (Nebo jakákoliv událost krize.) Že takový otřes nemůže základy nepohnout. Jedna žena to vystihla docela dobře: já nevím, ale mně jde zkrátka jen o to to nějak přetrpět… 

(ČB 10/2024) Již více než osmnáct staletí se mezi křesťany shromážděnými k večeři Páně odehrává pozoruhodný dialog: Vzhůru srdce! – Máme je u Pána. Občas se přistihnu, jak se při té své odpovědi ošívám. Zažili jste to také někdy? Říkám si, jestli nejsem pokrytec. Opravdu to tak cítím? Opravdu mám srdce u Pána? Kéž by to tak bylo, napadá mě… A kde je vůbec moje srdce? U čeho zrovna je?

Rozhovor s Věrou Lukášovou, zakladatelkou Obchůdku Jednoho světa.

(ČB 9/2024) Na předbělohorské umění evangelické církve po roce 1781 nenavázaly, ostatně ani nemohly. Pastoři přinášeli zvyky i materiály ze zemí svého původu (Horních a Dolních Uher) a následně byly stoly Páně a kazatelny zdobeny podle lokálních obyčejů a finančních možností krajkovými, vyšívanými či tkanými ubrusy (zpravidla černými či bílými), na kterých dominoval symbol české reformace kalich. Kříž si po protireformaci hledal cestu do českého protestantského prostoru náročně a dlouho. A možná někde pořád hledá. 

(ČB 9/2024) V úterý 20. srpna 2024 proběhlo v Hodoníně u Kunštátu pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě. Akce se uskutečnila na místě bývalého koncentračního tábora, kde dnes stojí Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě, spravovaný Muzeem romské kultury. 

(ČB 9/2024) Boskovičtí divadelníci zdramatizovali dopisy Martina Luthera.