(ČB 9/2023) Během covidové pandemie často zaznívalo proroctví: Svět už nikdy nebude, jaký byl. Nečekaná a bezprecedentní zkušenost, která obrátila celý náš život vzhůru nohama, v nás vyvolala přesvědčení, že jsme na prahu zásadní proměny. 

(ČB 9/2023) Mé nynější přání je podobné tomu dřívějšímu: Nejen pravdy víry, nýbrž i události, které přijdou, nechme nejprve jako Maria vstoupit do hloubky, ,uvažujme o nich v srdci‘, aby se v pravý čas pro nás mohly stát slovem Božím.

(ČB 7+8/2023) „V dubnu 1918 zaklepal na dveře Bonhoefferových vládní poslíček. ,Walter padl na západní frontě. Těžce jej zranil granát. Naživu zůstal jen tak dlouho, než všechno dokončila infekce.‘ Ten den se Dietrichův svět změnil. Když se večer modlil, ucítil vztek. A položil si otázku, proč Bůh jejich rodině Waltera vzal…“

(ČB 6/2023) „Jednou z nejdůležitějších schopností je schopnost rozhodovat se chytře, moudře a v Božím duchu. Jenže bohužel často nevíme, jak na to. Mohou nám v tom pomoci jezuité, následovníci Ignáce z Loyoly, který na základě své zkušenosti systematicky popsal, jak při rozhodování postupovat.“ 

(ČB 6/2023) Zdendovy kresby doprovázející biblické příběhy jsem poprvé potkal někdy v létě 1979. Přijel jsem za ním v noci stopem z Otavy a v neděli mne vzal do Braníka, kam vezl tatínkovi štos figurek k flanelografu – figurky postav k příběhu, který se probíral v nedělní škole.

(ČB 6/2023) O smrti a umírání bylo napsáno mnoho moudrých knih, vědeckých i populárních. Jednou z nejnovějších je Letecký motor ve dřezu (nepolekejte se svérázného názvu) Ireny Závadové a Martiny Špinkové.

(ČB 5/2023) „Po celou tu dobu jsem svou širokou životní cestu naplňoval řadou činností.“ Tak uzavírá svoje vzpomínky farář Vojen Syrovátka. A je to fakt. Se svým Pohledem zpět (Eman 2021) přiložil další svazek do rozšiřující se knihovničky biografií evangelických farářů, svých přátel a spolužáků z Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, Svatopluka Karáska, Miloše Rejchrta a Tomáše Bíska.

(ČB 5/2023) Jak se má člověk stát správným farářem? Lze zachytit univerzální cestu k ordinaci a ke službě ve sboru? Předává se farářské „řemeslo“ v rodině, nebo je naopak nejlepší k němu dojít z mimocírkevního prostředí? Kniha Jak se dělá farář/ka: 12 příběhů ze života, sestavená Zvonimírem Šormem, na žádnou z těchto otázek nedává jednu jednoznačnou odpověď, naopak, zdá se, že existenci takto jednoznačných odpovědí odmítá. 

(ČB 4/2023) Je 19 hodin a představení začíná. Po zcela zaplněném sále se začíná plíživě šířit štiplavý kouř. Scénu postupně naplňují herečky a herci s kadidelnicemi, vonnými tyčinkami a vykuřovadly. V sále je zanedlouho nedýchatelno, od kouře nejednoho diváka pálí oči.