(ČB 6/2023) „Jednou z nejdůležitějších schopností je schopnost rozhodovat se chytře, moudře a v Božím duchu. Jenže bohužel často nevíme, jak na to. Mohou nám v tom pomoci jezuité, následovníci Ignáce z Loyoly, který na základě své zkušenosti systematicky popsal, jak při rozhodování postupovat.“ 

(ČB 6/2023) Zdendovy kresby doprovázející biblické příběhy jsem poprvé potkal někdy v létě 1979. Přijel jsem za ním v noci stopem z Otavy a v neděli mne vzal do Braníka, kam vezl tatínkovi štos figurek k flanelografu – figurky postav k příběhu, který se probíral v nedělní škole.

(ČB 6/2023) O smrti a umírání bylo napsáno mnoho moudrých knih, vědeckých i populárních. Jednou z nejnovějších je Letecký motor ve dřezu (nepolekejte se svérázného názvu) Ireny Závadové a Martiny Špinkové.

(ČB 5/2023) „Po celou tu dobu jsem svou širokou životní cestu naplňoval řadou činností.“ Tak uzavírá svoje vzpomínky farář Vojen Syrovátka. A je to fakt. Se svým Pohledem zpět (Eman 2021) přiložil další svazek do rozšiřující se knihovničky biografií evangelických farářů, svých přátel a spolužáků z Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, Svatopluka Karáska, Miloše Rejchrta a Tomáše Bíska.

(ČB 5/2023) Jak se má člověk stát správným farářem? Lze zachytit univerzální cestu k ordinaci a ke službě ve sboru? Předává se farářské „řemeslo“ v rodině, nebo je naopak nejlepší k němu dojít z mimocírkevního prostředí? Kniha Jak se dělá farář/ka: 12 příběhů ze života, sestavená Zvonimírem Šormem, na žádnou z těchto otázek nedává jednu jednoznačnou odpověď, naopak, zdá se, že existenci takto jednoznačných odpovědí odmítá. 

(ČB 4/2023) Je 19 hodin a představení začíná. Po zcela zaplněném sále se začíná plíživě šířit štiplavý kouř. Scénu postupně naplňují herečky a herci s kadidelnicemi, vonnými tyčinkami a vykuřovadly. V sále je zanedlouho nedýchatelno, od kouře nejednoho diváka pálí oči.

(ČB 4/2023) Brněnské nakladatelství Cesta se rozhodlo oslovit tým tvůrců rozhovorového podcastu „Bez filtru“, aby vytvořil knihu rozhovorů. Ti si k nim přizvali pět hostů, kteří vnáší Boha do veřejného prostoru, mimo kostely.

(ČB 3/2023) „Když pocit s náladou / spojí se do verše, / nechce říct o nic víc, / a přece poví vše.“ Tímto mottem uvádí svou knihu básní hudebník, teolog a pedagog Ostravské univerzity docent Tomáš Novotný.

(ČB 3/2023) „Vždyť zde nemáme trvalý domov, nýbrž vyhlížíme město, které přijde.“ (Žd 3,14) 
Právě domov – ten k němuž vzhlížíme, ale i ten, do nějž jsme zasazeni tady na zemi – označuje evangelický kazatel a publicista Martin T. Zikmund za „červenou nit“, spojující texty publikované v knize Stesk po kraji.