(ČB 12/2023) Tento ročník Českého bratra vám přináší novinky, zprávy, reportáže či rozhovory ze škol, které patří k naší církvi. Máme jich už osm. Jako poslední v seriálu o školách Evangelické akademie představujeme nejstarší z nich – Bratrskou školu. Základní škola, která vzdělává žáky již třiatřicet let, od porevolučního roku 1990. 

(ČB 12/2023) 17. listopad patří studentům, dramatikům, disidentům, ale podle nás k němu patří především díky.

(ČB 12/2023) Již 29. ročník ostravského minifestivalu Listopadání, pořádaný ostravským sborem ČCE, se tradičně odehrál koncem druhého týdne listopadu. Nabitý program nabídl rozsáhlou škálu zábavy na páteční a sobotní večery v místních ostravských sousedících klubech Dock a Provoz. 

(ČB 12/2023) V samém centru města Pardubic, u Východočeského divadla, jsme mohli v listopadu zhlédnout nevšední venkovní výstavu Živa – obdivuhodné ženy Pardubic. Na deseti panelech byly představeny ženy, které během minulých sta let měnily svět kolem sebe. 

(ČB 12/2023) V Brně se 3. a 4. listopadu konal již 12. synod českých církví sdružených ve Společenství evangelických církví v Evropě (GEKE/CPCE). 

(ČB 12/2023) V nejrůznějších rozhovorech se ke mně jako bumerang neustále vrací věta: „Škoda, že jsme to či ono nevěděli, přijeli bychom nebo se zúčastnili. Je škoda, že o tom nedává církev více vědět“. 

(ČB 12/2023) Zdena Mašínová, narozena 7. listopadu 1933 v Praze, je nejmladší ze tří dětí Zdeny Mašínové a pplk. Josefa Mašína, někdejšího legionáře a za 2.světové války člena odbojové skupiny Tři králové (Balabán, Mašín, Morávek), popraveného nacisty v červnu 1942. 

(ČB 12/2023) Narodil se 10. 12. 1923 českým rodičům v Križovanech nad Dudváhom u Trnavy. A zde také prožíval šťastné dětství, obklopen přemírou lásky celé rodiny (měl dvě starší sestry, maminka byla v domácnosti a tatínek pracoval jako poštmistr), ale i lidí z městečka.

(ČB 12/2023) Ve vrchlabském sboru jsme se před pár lety domluvili, že je potřeba něco udělat se sborovým domem. Secesní budova z roku 1900 je krásná, ale vytápěna byla hnědým uhlím, kotel dělal s oblibou neplechu, nebyl zateplen, a navíc na jedné straně klesal do podloží, protože při pozdější dostavbě naši předkové podcenili základy.