Výstavba nové budovy Evangelické akademie dostala zelenou

Klíčovým impulzem ke svolání synodu v mimořádném termínu byla časově podmíněná možnost získat významnou dotaci od státu. Aby bylo možné ji administrativně vypořádat, bylo nezbytné mít ze strany synodu potřebné procedurální svolení. Předložený návrh synodálové podpořili, pro jeho realizaci se vyslovili silnou většinou 64 hlasů z 68 (proti byly 3 hlasy, jeden delegát se zdržel). 

Nová budova má stát v pražských Holešovicích na nároží ulic Železničářů a Rajská. Stavební parcela je na dohled současného sídla Bratrské školy, zároveň se jedná o strategické místo s dobrou dopravní dostupností, ale také perspektivou populačního rozvoje v oblasti. Čtvrť Praha-Bubny v severní části metropole, kterou dosud zčásti tvoří brownfieldy a nezastavěné plochy, by měla v příštích letech zaznamenat urbanistický boom. Plánovaná bytová zástavba by měla navýšit počet lokálních rezidentů o 25 000, což by se mělo pochopitelně promítnout také do poptávky po školských zařízeních, která už dnes převyšuje nabídku. Trend potvrzují i slova koordinátorky škol Evangelické akademie Heleny Wernischové: „V Praze je akutní nedostatek kapacit a za posledních 30 let je stavba nových míst velmi zanedbaná. Za 7 let, kdy o školy EA pečuji, se číslo studentů na našich školách zvedlo na aktuálních téměř 1500 studentů.“ Nová budova by měla poskytnout kapacitu pro 200 žáků základní školy a 200 studentů střední školy. Podle slov Heleny Wernischové jsou navíc oba obory na Evangelické akademii Praha – zvláště pedagogické lyceum – velmi žádané a také v budoucnu potřebné. 

Situace pražských škol Evangelické akademie je dlouhodobě kritická, řeší se už léta 

Novostavba by měla poskytnout nové působiště oběma pražským školám Evangelické akademie, tedy jak základní škole (Bratrská škola), tak EA Praha – pedagogickému lyceu a střední odborné škole. Obě v současnosti sídlí v nevyhovujících budovách, které jsou kapacitně i infrastrukturně nedostačující. 

Kritickou situaci pražských škol, které jsou v nájmu městských částí Praha 4 a Praha 7, se přitom církev jakožto jejich zřizovatel snaží řešit již téměř deset let. „Obě pražské školy jsou dlouho ve svízelné situaci. Devět let jsem v synodní radě a nebyl týden, abych nepřemýšlel, jak s těmito podmínkami naložit. Obě školy jsou v nájmu ve velmi nevyhovujících budovách, které chátrají. Jedna škola už dostala výpověď, podmínky ve druhé jsou neudržitelné. Majitel jedné z budov nepřistoupil na to, aby církev investovala do oprav, a sám ji neudržuje,“ přiblížil synodní kurátor Jiří Schneider ve svém komentáři k předloženému návrhu. Poděkoval ředitelům obou škol, Rostislavu Konopovi a Tomáši Biňovcovi, za trpělivost. „Víme, že to dlouho trvá, a děkujeme, že jste shovívaví i při leckdy provizorních podmínkách výuky,“ uvedl Schneider. 

Hledání alternativních prostor k pronájmu se ukázalo jako neúspěšné, a tak synodní rada již v r. 2017 iniciovala projekt výstavby nové budovy v Praze-Modřanech a v Praze-Holešovicích. Kvůli komplikacím s územním rozhodnutím však byla církev nucena od dalšího postupu v modřanském projektu ustoupit. Místo toho synodní rada v r. 2021 předložila návrh úpravy projektu výstavby budovy v Praze 7, která by umožnila fungování oběma školám. 

Financování stavby bude vícezdrojové, významným přínosem je dotace od státu 

Právě tento projekt se ukázal jako průchozí. S Městskou částí Praha 7 se podařilo navázat stabilní spolupráci a vyjednat podmínky, za kterých bude záměr realizován. Školní budova vyroste na pozemcích vlastněných Městskou částí Praha 7 na základě smlouvy o zřízení práva stavby uzavřené mezi Evangelickou církví a Prahou 7. Smlouva podepsaná v roce 2018 církvi garantuje bezúplatné právo stavby na pozemcích městské části, a to na 99 let, tedy do r. 2116. Stanoví také podmínky využití budovy pro školy Evangelické akademie. 

Zcela zásadní je samozřejmě finanční rámec. Ten počítá s pokrytím finančních nákladů z více zdrojů a byl schválen synodem již v roce 2021. Část výdajů církev pokryje z vlastních zdrojů. Jde především o prostředky zahraničních dárců, za něž byla po roce 1989 pořízena budova Evangelické teologické fakulty, která byla v 90. letech prodána Univerzitě Karlově za 80 milionů Kč. Tyto prostředky společně s částí finančních náhrad (40 mil. Kč), určených pro Diakonické a rozvojové projekty (DaRP), tvoří jádro vlastních zdrojů. Kromě toho synod v roce 2021 schválil půjčku z Personálního fondu ve výši 80 mil. Kč. Stavbu by nebylo možno realizovat bez dotace Státního fondu životního prostředí, schválené v listopadu 2024, která by měla představovat přibližně 30 % celkového rozpočtu, a komerčního úvěru, jehož limit (do 110 mil. Kč) bylo možné odhadnout po schválení dotace a o němž měl právě mimořádný synod rozhodnout. 

Stěžejní debata na synodu: nikoliv zda, ale jak projekt financovat 

Právě kolem otázky financování se převážně točila i debata na synodu. Bratr Milan Přívratský (Liberecký seniorát) představil protinávrh, podle něhož je projekt stavby školy součástí investice do vlastního majetku a církev by měla být schopna výstavbu financovat z vlastních prostředků (bez využití komerčního úvěru). Návrh však potřebnou odezvu nenašel. Synodálové v tajném hlasování totiž jasnou většinou podpořili původní návrh usnesení, který s využitím komerčního úvěru počítá. 

Dalším krokem bude vypsání výběrového řízení na zhotovitele stavby. Pokud nedojde k neočekávaným komplikacím, mělo by se začít stavět již v letošním roce. Podle předběžného odhadu by měla výuka v prostorách nové budovy začít v září 2027. 

Návrh budovy počítá s moderními energetickými i ekologickými standardy 

Samotný architektonický projekt z ateliéru Hany Seho je velmi propracovaný a jeho pečlivá příprava trvala řadu let. Budova je koncipována jako energeticky pasivní s důrazem na ekologickou i hospodářskou udržitelnost a jako taková by se mohla stát do jisté míry vzorovým projektem objektu občanské vybavenosti pro 21. století. Mimo jiné se počítá například s pobytovou zelenou terasou, s využitím tepelných čerpadel, fotovoltaikou, sofistikovaným systémem větrání a stínění, s akumulací dešťové vody pro zalévání nebo s dostatkem světla pro výuku i pobyt studentů. Právě i díky tomu projekt na státní dotaci dosáhl. V sektoru českého (církevního) školství jde o ojedinělý projekt. Mimořádnou pozornost získal návrh mj. mezi delegáty konference církevních škol v listopadu minulého roku. 

Církev opraví nevyhovující sanitárky v Bělči nad Orlicí 

Podstatně kratším blokem jednání byl druhý titul programu, týkající se plánované rekonstrukce sanitárního zařízení v evangelickém táboře v Bělči. Ty jsou dlouhodobě nevyhovující a nedostačují potřebným hygienickým standardům. Navíc nejsou bezbariérové, což je pro pobyty lidí s postižením zásadní. Objekt prošel poslední větší rekonstrukcí v r. 1984 a částečnou v r. 1997, slouží jako hygienické zázemí pro hosty ubytované ve velkém i malém táboře, na Sedmíku a Souchatí a v jeho střední části jsou skladovací prostory a technologie. Technický stav objektu již neodpovídá dnešním požadavkům jak v interiéru, tj. kvalitou vlastního hygienického zařízení, tak v exteriéru, tj. energetickou náročností budovy a zcela nevyhovujícím a nedostatečným způsobem vytápění prostřednictvím několika elektrických přímotopů.   

Nově bude objekt rozdělen na čtyři dispoziční celky. Vzniknou tu jednak oddělené toalety a sprchy pro muže a ženy, ale také víceúčelová klubovna s kuchyňkou. Součástí bude také technické zázemí, v němž budou umístěny bojlery na solární ohřev vody, tepelné čerpadlo či strojovna vzduchotechniky. Veřejně přístupné části budou kompletně bezbariérové. Současně dojde k zateplení vnějšího pláště budovy. 

V rozpočtu se počítá s přibližně dvoutřetinovým pokrytím z vlastních zdrojů, zbylé náklady, tj. necelých 7 milionů korun, by měla pokrýt dotace. 

Také tomuto projektu dali synodálové zelenou, návrh byl jednomyslně přijat. K realizaci projektu by mělo dojít v průběhu roku 2025. Jak předeslal vedoucí tajemník Martin Balcar, v letošní sezóně bude sanitární zařízení řešeno provizorně, na provoz tábora by to však vliv mít nemělo. Nové sanitárky by měly být hotové nejpozději do června příštího roku.

Adéla Rozbořilová