(ČB 9/2024) Velkým bohatstvím naší církve je její rozmanitost. V seriálu o seniorátech dáváme zaznít hlasům z jednotlivých regionů, ale také chceme podpořit myšlenku celocírkevního společenství. Tentokrát se vypravíme na západní hranici České republiky, která obepíná západočeský seniorát. Svojí rozlohou se řadí k těm větším, na svém území soustředí rovné dvě desítky sborů. O práci a životě v tomto seniorátu a jeho současných výzvách jsem hovořila se seniorem a farářem v Karlových Varech a Chodově, Martinem T. Zikmundem.    

(ČB 9/2024) Sjeli jsme se na vzdělávací kurz laiků do Sola Fide v Janských Lázních na začátku května 2024. Bylo nás 27. Že nic moc? Samozřejmě by mohlo být víc, ale víme sem tam o někom, kdo by rád, ovšem pracovní či jiná situace nedovolila. Mnohé jsme se na tomto kurzu dozvěděli, potkali staré známé, přivítali nové účastníky.

(ČB 9/2024) Letošní synod uložil synodní radě, aby „připravila analýzu současných práv a povinností členů církve a jejich navázání na konkrétní farní sbory a případně navrhla alternativní možnosti různých forem členství“. 

(ČB 9/2024) Tuto otázku si položili všichni, kteří se v dubnu připojili na další zoom konferenci s našimi partnery z Presbyterní církve USA. Praxe virtuálních setkávání vznikla v covidovém období a prokazuje svou životaschopnost i v době, kdy se zástupci sborů ČCE setkávají se svými americkými partnery již opět tváří v tvář (připomeňme loňskou partnerskou konferenci v Olomouci). 

(ČB 9/2024) Poděkování za život jilemnické kurátorky.

(ČB 9/2024) Děti s poruchami autistického spektra potřebují podnětné prostředí. Speciální školy Diakonie jim ho nabízejí.

(ČB 9/2024) O víkendu 17.–18. srpna proběhlo slavnostní otevření nového Domova Pomněnka v Novém Městě na Moravě. Město tak získává důstojný domov pro lidi s demencí, zejména s Alzheimerovou nemocí.

Rozhovor s Věrou Lukášovou, zakladatelkou Obchůdku Jednoho světa.

(ČB 9/2024) Na předbělohorské umění evangelické církve po roce 1781 nenavázaly, ostatně ani nemohly. Pastoři přinášeli zvyky i materiály ze zemí svého původu (Horních a Dolních Uher) a následně byly stoly Páně a kazatelny zdobeny podle lokálních obyčejů a finančních možností krajkovými, vyšívanými či tkanými ubrusy (zpravidla černými či bílými), na kterých dominoval symbol české reformace kalich. Kříž si po protireformaci hledal cestu do českého protestantského prostoru náročně a dlouho. A možná někde pořád hledá. 

(ČB 9/2024) V úterý 20. srpna 2024 proběhlo v Hodoníně u Kunštátu pietní shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě. Akce se uskutečnila na místě bývalého koncentračního tábora, kde dnes stojí Památník holokaustu Romů a Sintů na Moravě, spravovaný Muzeem romské kultury.