(ČB 5/2024) Když byly naše děti malé, hráli jsme občas takovou trochu praštěnou hru, která se jmenovala „Koho máš rád“. To tak dítě nasadilo lišácký výraz a začalo vyjmenovávat: Já mám rád tátu, ségru, babičku, druhou babičku, kocoura Moura, dědu… lišácký výraz se stupňoval…a tebe, maminko, ne. V té chvíli nastalo veliké lechtání a smích, načež se dítě dožadovalo opakování této taškařice.