(ČB 6/2023) „Pane magistře, ještě se zeptám: modlíte se?“ řekla mladá pohledná lékařka pacientovi při sepisování anamnézy. Pan magistr, ač tohle titulování neslyšel rád, nebyl otázkou zaskočen: „Samozřejmě.“ „Mohu se zeptat, jak se modlíte?“ pokračovala paní doktorka. Teď už pacient zaskočen byl, v ordinaci fakultní nemocnice takové sepisování chorobopisu nečekal.
„Ale odpověď nebude krátká!“
„Nevadí, máme čas, poslouchám,“ opřela se lékařka zády a pozorně se zadívala na svého pacienta.