ČESKÝ BRATR 6/2024. TÉMA: DOBRO A ZLO

Tři myšlenky k dobru (a zlu)

V červnovém čísle se zabýváme dalším velkým abstraktním pojmem. Vlastně hned dvěma. Pod pojmy „dobro“ a „zlo“ si jistě každý z nás dovede cosi představit, ale definovat je, to už je o poznání těžší. Jen sotva bych to na tomhle malinkém prostoru shrnula. Zkusím tedy aspoň pár podnětů. 

Podnět první. Ve slovníku se dočteme, že „dobro“ vzniklo odvozením od slova „dobrý“. Ve vztahu ke křesťanství a etice je tu ale ještě jedna důležitá odvozenina – dobrota. „Kde je dobrota a láska, tam je také Bůh,“ zpíváme ve známé písni Ubi caritas. Dobrota je pro mě o něco méně vágní pojem než dobro. A také je to pojem s konkrétními projevy a důsledky. Dobrota nebo, chcete-li, caritas (pečující láska) je projev lásky k bližnímu, v níž se zrcadlí evangelium.

Podnět druhý. Vybavil se mi známý citát Jana Palacha: „Člověk musí bojovat s takovým zlem, na které právě stačí.“ Palach nám připomíná, že boj se zlem je naše povinnost, nikoli hrdinství. A pak je tu ten dovětek „na které právě stačí“. Jsem přesvědčena, že Palachovým záměrem nebyla alibistická obezlička, díky níž bychom se mohli vymlouvat, že jsme nebojovali, protože jsme na to sami nestačili. Chce tím říct, že každý z nás může přiložit ruku k dílu. Někdo má sílu na to vést velké boje, jiný menší. Pokud nebudeme se zlem vést každodenní boj, stane se to, před čím varoval britský filosof Edmund Burke: „Zlu k vítězství stačí, když dobří lidé nedělají nic.“

A třetí poznámka. Ve světě plném nálepkování máme snahu soudit lidi, zda jsou dobří, či zlí. Jenže svět ani lidé v něm nejsou černobílí. Na každém z nás je něco dobrého a něco zlého. Taková je naše přirozenost. Je v tom i určitá krása. Jako křesťané navíc můžeme čerpat naději z toho, že nás i s tím vším máme u Pána Boha místo. A je dobré na to všechno u sebe ani u druhých nezapomínat.

Adéla Rozbořilová

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – P. Hanych
Rozhovor s právníkem a teologem Danielem Bartoněm – A. Rozbořilová
Unde malum – F. Härtel
Cestovka pro vozíčkáře – A. Rozbořilová
Je na světě dobré zlo? – J. Hoblík
Otázka na tělo – A. Rozbořilová
MOJE CÍRKEV
Nejezdíme nikoho kontrolovat, spíš povzbudit – D. Ženatá
Shrnutí dění na 2. zasedání 36. synodu – A. Rozbořilová
Když Duch Boží zavěje… – J. Hofman
Evangelíci chtějí být féroví – A. Rozbořilová
DIAKONIE
Jak se hýbeme v Diakonii – A. Šůra
SLOVO
Rozhovor s fotbalistou Tomášem Holešem – P. Ruml
Faráři a vyčerpanost – Z. Šorm
Ekumenická rada církví vyzývá k otevřenosti církví vůči
Romům – A. Rozbořilová
Tryzna za oběti holokaustu – A. Rozbořilová
Recenze: Život s diagnózou – L. Ridzoňová
Recenze: Bůh, který dokáže zemřít – O. Kolář
Poslední slovo – O. Titěra