ČESKÝ BRATR 2/2025. TÉMA: VTĚLENÝ BŮH

Deus ex machina

Do přípravy tohoto čísla se tělesnost promítla více, než jsme původně zamýšleli. Jednoho z redakčních kolegů totiž skolila nemoc. Ve vrcholící sezóně respiračních onemocnění to není nic podivného – ostatně, kdo zrovna nesmrká, ať hodí… kapesníkem. Jenže shodou okolností postihla indispozice klíčového kolegu. 

Akutně tedy hrozil výpadek dvou důležitých článků, který by znamenal buď obsahově nedostačující časopis, anebo výrazné zpoždění jeho vydání. Napřela jsem tedy všechny své šéfredaktorské síly, které mi týden po uzávěrce, těsně před plánovaným odevzdáním podkladů k sazbě, zbývaly, a obepisovala i obvolávala různá místa po církvi se zoufalým voláním o pomoc. Skoro by se chtělo říct, že jsem články sháněla po všech čertech. Ale to by bylo nedůstojné vůči těm, o nichž bude záhy řeč. Čtvrteční pracovní den byl dlouhý, přesto jsem po 19. hodině večer z kanceláře odcházela spíše s poraženeckým pocitem. Článek se mi obstarat nepodařilo. Nebo…?

Naštěstí jsou v naší církvi stále dobré duše! Hned v pátek ráno se ve schránce objevil mail od Petra Galluse, že by ještě během dopoledne něco poslal. Záhy mi zvonil telefon – Jiří Tengler. Prý má v hlavě téma, o kterém by rád napsal. A ještě ve čtvrtek mi do ponuré cesty tramvají cinkla zpráva od nemocného kolegy. Žije, ba co víc – prý článek dodá! Večer se z Brna ozval i Ondřej Macek, ale jeho pomoc nakonec už nebyla potřeba.

A tak se řízením dobré Boží ruky stalo, že únorové číslo je nejen zachráněno, ale dokonce je snad lepší, než jsme původně plánovali. Je to jako v tom příběhu o svatbě v Káni, kde málem došlo víno. A tak i my, ač jsme málem neměli čím naplnit číslo, máme nakonec tři výborné texty. Doznávám svoji malověrnost projevenou předkolapsovým stavem. Ale znovu se ukázala Boží dobrota a blízkost – tentokrát vtělená do textů bratří Galluse a Tenglera. Chci jim – i br. Mackovi – na tomto místě ještě znovu poděkovat. A vám, čtenářům, může být tato historka inspirací, že pod Božím vedením není nic předem ztraceno.

Adéla Rozbořilová

OBSAH

TÉMA
Biblická úvaha – J. Keřkovský
Rozhovor s řádovou sestrou Anežkou Najmanovou – J. Hofmanová
Boží vtělení a my – P. Gallus
Muž bolesti v křesťanské ikonografii – K. Kolářová Takácsová
Co se s Bohem stalo v Nikáji? – J. Tengler
Otázka na tělo – E. Karásková
MOJE CÍRKEV
Církev není chudá, ale bolestí je nedostatek farářů – D. Ženatá
Výstavba nové budovy Evangelické akademie dostala zelenou –
A. Rozbořilová
Kázání na hoře na krušnohorském pomezí – J. Šamšula
Tématem Aliančního týdne modliteb letos byla Ježíšova podobenství – A. Rozbořilová
Každý den pod zorným úhlem věčnosti – M. Wernisch
Oddaný evangelík a pronikavý diagnostik církve – I. Ryšavý
DIAKONIE
Energie, která se vrací – A. Šůra
Na konci roku 2024 byla založena Diakonie Ukrajina – J. Kozubková
SLOVO
Průkopnictví: Když nasloucháme kontextu – J. Tomeš
A přece jsem na to nezůstal sám – J. Hamr
Recenze: S respektem, soucítěním a ohleduplností – L. Ridzoňová
Recenze: Století plné života – D. Ženatá
Poslední slovo – Z. A. Eminger