Odvody do Personálního fondu budou o trochu méně bolestivé, než jsme čekali. Proč?

Jak funguje Personální fond?

Cílem Personálního fondu je zajistit, že budou peníze na výplaty mezd kazatelů a dalších duchovenských pracovníků v běžném roce i ve vzdálenější budoucnosti. Ve vazbě na PF postupně vznikala řada mechanismů, takže je celý systém dnes srozumitelný pouze finančním fajnšmekrům. Zde si probereme jeho základní principy, podrobnější přehled pak najdete např. v příloze tisku č. 13 z letošního synodu. 

Schéma fungování PF je znázorněné na obrázku č. 1. Horní „provozní“ část PF zajišťuje pokrytí nákladů na kazatele (a další duchovenské zaměstnance) v běžném roce. Základem je „státní příspěvek na činnost“, který historicky pokrýval veškeré personální náklady, nejen kazatelů, ale částečně i církevního ústředí. Výše státního příspěvku ale postupně klesá a v r. 2029 přestane být vyplácen úplně. Proti tomu roste objem peněz vybraných od farních sborů formou povinných odvodů do PF. To ale nestačí, a proto se čerpá podle potřeby ze spodní „investiční“ části PF tak, aby mzdové náklady v běžném roce byly plně pokryté. V minulém roce se takto čerpalo 41 mil. Kč – tj. 30 % celkových mzdových nákladů.

Do investiční části se ukládají peníze z tzv. finančního vyrovnání, které se stát zavázal církvím vyplácet po dobu 30 let (2013–42) náhradou za majetek, o který přišly v minulém režimu. Cílem je část těchto prostředků dlouhodobě investovat tak, aby nesly trvalý výnos. Poté, co platby od státu skončí, budeme z tohoto výnosu pokrývat část mezd kazatelů proto, aby je sbory nemusely hradit v plné výši. Finanční náhrady ale také čerpáme na financování Diakonických a rozvojových projektů, různých půjček (např. na stavbu budovy škol Evangelické akademie), na hrazení deficitu provozní části PF v běžném roce a na další účely. V r. 2024 jsme proto do dlouhodobých investic vložili 20 mil. Kč, což představuje pouze 22 % finanční náhrady.

Jak je to s výší odvodů do PF a co můžeme čekat v budoucnu?

Plán odvodů do PF se stanovuje na základě ekonomického modelu, který se snaží uspokojit dvě potřeby, které jsou ve vzájemném konfliktu: na jedné straně je to potřeba sborů, aby odvody do PF rostly co nejpomaleji. Na druhé straně ale musí v investiční části PF zůstat dost peněz tak, aby mohl vznikat požadovaný dlouhodobý výnos. Výsledkem je postupný růst odvodů do r. 2031 na úroveň, která odpovídá 70–80 % nákladu na kazatele. Zbylých 20–30 % bude hrazeno výnosem z investiční části PF. Od r. 2031 by pak odvody do PF měly růst pouze s inflací.

Zajímá vás téma hospodaření církve? Podrobnější informace a další materiály naleznete na webu e-cirkev.cz pod záložkou Jak jsme financováni.

Při stanovení odvodu do PF pro jednotlivé sbory jsme před pěti lety začali uplatňovat také solidární mechanismus. Znamená to, že silnější sbory platí vyšší odvody proto, aby slabší sbory mohly platit méně. V letošním roce je například průměrný odvod do PF na plný kazatelský úvazek 400 tis. Kč (tj. cca 50 % nákladu na kazatele), zatímco typický slabší sbor letos odvádí přibližně 320 tis. Kč.

Podle dosavadního plánu měl průměrný odvod dosáhnout do r. 2031 výše 770 tis. Kč (viz obrázek č. 2). Letos jsme ale mohli plán odvodů revidovat tak, že v r. 2031 budou postačovat odvody nižší – „pouze“ 670 tis. Kč (tj. 69 % nákladu na kazatele). Pro slabší sbory to znamená asi 500 tis. Kč.

Co umožnilo tak velké snížení cílových odvodů? Má to tři hlavní důvody: za prvé, hospodaření ústředí se zlepšilo natolik, že nepotřebuje z PF čerpat 8 mil. Kč jako příspěvek na své personální náklady. O stejnou částku můžeme snížit výběr odvodů. Za druhé, zatím se velmi dobře daří investiční činnost, která poskytuje vyšší výnosy, než jsme předpokládali. Poslední důvod není veselý – kazatelé nám ubývají rychleji, než jsme čekali, a proto bude zapotřebí v budoucnosti na jejich mzdy méně peněz.

Máme to nastavené „dobře“?

Na to, jak naložit s penězi od státu a jak vysoké mají být odvody do PF, existuje řada názorů. Je to pochopitelné – někdo by chtěl rozdat peníze od státu na dobročinné účely, jiný by je hned všechny použil na pokrytí nákladů na kazatele a někdo by je střádal na časy budoucí. Náš systém je kompromisem mezi těmito extrémy s tím, že největší část peněz od státu spotřebujeme v běžném roce na mzdové náklady (cca 60 % v r. 2024), na ostatní dva účely pak jde zbytek. Co je ale stejně důležité, je kvalitní správa peněz, které dostáváme od státu, a dobré řízení našeho hospodaření. Bez toho by totiž celý systém nemohl fungovat. Pokud nám to vydrží, budou si i slabší sbory moci dovolit mít svého kazatele i v příštích generacích.

Petr Štulc, ekonom