Mezinárodní konference o klimatu se zabývala zelenou energetikou

Jedná se o konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně klimatu. Tato úmluva vznikla v roce 1992 při konferenci OSN o životním prostředí, již tehdy se k ochraně klimatu přihlásili zástupci 154 zemí a úmluvu podepsali. Od té doby proběhlo dalších 28 podobných konferencí a počet signatářů se blíží dvěma stům, Českou republiku nevyjímaje.

Na konferenci se každoročně scházejí smluvní strany (jednotlivé státy) úmluvy, aby vytvořily nová opatření a cíle v boji se změnou klimatu. Pokud vám něco říká tzv. pařížská úmluva nebo dohoda, ta právě vznikla na jednom z COP (v roce 2015 v Paříži). Výstupem této konference je poměrně známý cíl: snaha udržet celosvětové zvyšování teploty pod 1,5 °C oproti průměrné teplotě v předindustriálním období.

A co s tím má společného ČCE? 

Evangelická církev bývá přímo či nepřímo účastníkem na těchto konferencích, a to z titulu členství ve Světové luterské organizaci (LWF – Lutheran World Federation). LWF je pravidelným účastníkem konferencí, kde se snaží akcentovat křesťansky laděná témata – zejména pomoc bližním a podporu mladým účastníkům ze společenství luterských církví, aby se k její iniciativě připojili a témata pomohli zviditelňovat. Klimatických konferencí se v předešlých letech účastnili (ať už fyzicky či online) i členové z řad mládežníků Evangelické církve, kteří zareagovali na výzvu LWF. Ostatním delegátům pomáhali prosazovat základní tři tematické pilíře, kterými se LWF v souvislosti s klimatickou krizí zabývá: zmírňování, adaptaci a ztráty a škody. Prvotní myšlenkou, proč se jakožto křesťané máme vůbec o klima starat, je zodpovědnost a péče o boží stvoření. 

Vzhledem k velké členské základně a rozšíření napříč kontinenty získává LWF obrázek o vlivu změny klimatu na členy církví v nejrůznějších koutech světa. Proto se kromě mediálně rezonujících témat, jako jsou zmírňování změny klimatu a adaptace, zabývá i otázkami již způsobených škod a ztrát. Ty jsou totiž často významné zejména v zemích, které za klimatickou změnu až tak moc nemohou. LWF tedy i na této konferenci bojovala hlavně za klimatickou spravedlnost – aby za rozmařilost bohatých států nebyly bity nevinné nebo rozhodně méně odpovědné země. 

Možná si říkáte, jak takové nepopulární téma asi mohlo dopadnout? Světe, div se. Ono to na klimatické konferenci zas tak nepopulární téma nebylo! Zatímco závěry loňské konference směřovaly zejména k omezování fosilních paliv a řekněme „klasickým“ klimatickým tématům, letošní konference byla uzavřena s usneseními týkajícími se právě oblastí, které řeší i LWF. Smluvní strany si daly za cíl ztrojnásobit roční příspěvek rozvojovým státům, na které změna klimatu silně dopadá, ale nemají dostatečné vlastní finance se s ní vypořádat, ze současných 100 miliard na nově 300 miliard dolarů ročně. Finance mají mimo jiné sloužit k rozvoji „zelené“ energetiky na území těchto států. Většina konferencí se vrací k téměř deset let staré pařížské konferenci a snaží se napomoci dosažení tehdy stanoveného cíle – udržet teplotu globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Můžeme tedy doufat, že i toto opatření snahu o nezvyšování teploty umocní a přinese v boji se změnou klimatu pozitivní výsledky. Když se k tomu přidá i naše osobní snaha, povede se nám možná boží stvoření zachovat ještě o něco lépe a déle.

Jana Janouchová
foto: Albin Hillert (LWF)