Zástupci českých evangelických církví se sešli po roční odmlce

Setkání zástupců leuenberských církví se v České republice koná pravidelně jednou za dva roky. To poslední, v pořadí již jedenácté, se mělo původně konat v roce 2020, kvůli nepříznivému vývoji koronavirové situace jej však bylo nutné odložit napřesrok. Za každou členskou církev se ekumenického zasedání účastní dva duchovní a dva laici. Za ČCE to byl Jiří Šamšula a Jana Hofmanová z řad kazatelů a Daniela Hamrová a Adéla Rozbořilová (náhradnice za Aleše Zapletala) z řad laiků. Delegáti nadcházejícího Leuenberského synodu jsou v ČCE voleni církevním synodem.

Tématem tohoto synodu byla „mládež“. Úvodní přednášku proslovil religionista ETF Pavel Hošek, který se ve svém výkladu zaměřil na tři oblasti: sociologická charakteristika dnešní mládeže, oblast židovské výchovy a slavení, skautská formace. 

Nejvíce se práce s mládeží daří Církvi bratrské

V navazující diskusi sdíleli zástupci církví svůj pohled na to, jak s mládeží pracovat. Nejsofistikovanější průpravou disponuje Církev bratrská, která má práci s dětmi a mládeží systematicky rozdělenu do několika kategorií podle věku. Církev pořádá také velké množství akcí pro mládež na pomezí volnočasové a katechetické aktivity. Jak potvrdili přítomní delegáti CB, trvale se v práci s církevní mládeží osvědčuje tzv. zážitková pedagogika, tedy přístup, který využívá vlastního prožitku k získání nové zkušenosti či dovednosti. 

Nejen pro svoje pracovníky s mládeží a vedoucí připravila CB nový web www.zdrojeprovedouci.cz, kde je možné načerpat inspiraci či využít hotové materiály. 

Aktivní přístup v oblasti péče o děti a mládež potvrdila Církev bratrská mj. tím, že iniciovala ekumenické setkání pracovníků s mládeží, které by se mělo uskutečnit ve dnech 1.–2. února 2022 v Kolíně. 

V Církvi bratrské se v mezicírkevním srovnání také nejvíce pracuje s mládeží na profesionální úrovni – na celocírkevní úrovni je jí věnováno celkem 3,5 pracovního úvazku. Pro srovnání: v ČCE je to jeden částečný úvazek a tři DPP, v Církvi československé husitské jen půlúvazek a metodisté nemají pro tuto oblast placenou osobu vůbec.

Zatímco CB se věnuje mladé generaci již od dětského věku, Československá církev husitská nabízí vyžití spíše dorůstající mládeži. S mládeží v průběhu celého roku tvoří projekty, například youtubový pořad UPDATE. Od podzimu roku 2021 pak nově BibleTime – biblická setkání pro mládež. Církev také připravuje setkávání mladší i starší mládeže, zejména celocírkevního setkání mladých a jejich přátel. Husitská církev také připravuje v kostele na pražských Vinohradech studentské ekumenické bohoslužby.

Delegáti ocenili nový evangelický zpěvník i mezigenerační spolupráci. Debata o LGBT a genderu se odsunuje

Sobotní dopoledne patřilo diskusi o tom, jak se současnou mládeží v církvích pracovat. Přítomní se shodli na tom, že ze současného sborového života se vytratil komunitní princip – tedy soužití napříč generacemi, každá věková skupina naopak tvoří vlastní malé společenství. Tyto skupiny pak fungují paralelně a prakticky se neprotínají, čímž sbor přichází o cenný rozměr, když spolu tráví čas mladší i starší. Bližší vztahy pak totiž vytvářejí kompaktní společenství, které je více životaschopné a obecně sociologicky zdravější. V debatě zazněla touha tento princip obnovit. 

Napříč církvemi se ukazuje trend stoupajícího věkového průměru aktivní mládeže. Aktuální je tento problém například v ČCE. Zatímco v nedávné minulosti byla sborová setkání mládeže určena pro mladé pod 18 let, nyní se jich často účastní i starší dvaceti let. Celocírkevní odbor mládeže na tento problém narazil při organizování Sjezdu (nejen) evangelické mládeže. Například zatím posledního sjezdu mládeže v Táboře se podle shromážděných dat zúčastnilo nejvíce lidí mezi 19 a 23 lety. 

V bloku věnovaném zprávám z jednotlivých církví představila ČCE svůj čerstvě vydaný zpěvník, který získal v ekumenickém plénu dobrý ohlas. Naopak návrh CČSH zřídit pracovní skupinu, která by se zabývala tématy spojenými s LGBT a problematikou genderu, se setkal s rozpaky. Návrh prozatím nebyl na synodální úrovni schválen, ale bylo odsouhlaseno, že se jím budou zabývat účastníci na zmíněném ekumenickém setkání pracovníků s mládeží v Kolíně. 

Delegáti varovali před nebezpečnou sektou

Hovořilo se také o nebezpečí sekty Šinčchondži. Tato původem jihokorejská sekta na pomezí křesťanství se postupně rozšiřuje do různých částí světa a aktivní je také v České republice. Členové této sekty se pohybují také na pražských teologických fakultách, kde se pokoušejí ze studentů rekrutovat nové členy. Obcházejí však i jednotlivé sbory různých církví a aktivní jsou také na sociálních sítích. Misionáři cílí zejména na mladé lidi, které se snaží zlákat manipulativními technikami. Pokud jim dotyčný podlehne, přicházejí ke slovu klasické sektářské praktiky. Nový člen je nucen odvádět spolku peníze, často se naruší jeho dosavadní vztahy vně sekty. Sám se stává misionářem, takže má za úkol získávat nové členy. Sekta shromažďuje řadu osobních údajů o svých členech, což je nebezpečné zejména pro ty, kteří se posléze rozhodnou ze sekty vystoupit. Právě ti potom podle religionisty Zdeňka Vojtíška, který Šinčchondži dlouhodobě sleduje, trpí nočními můrami, depresemi, výčitkami, obavou z pekla i myšlenkami na návrat do sekty. Odeznění těchto psychických obtíží obvykle trvá několik měsíců. 

Církev bratrská zaskočila synodály. Její členství je neplatné

Synod přinesl také jednu kuriózní situaci. Ukázalo se totiž, že Církev bratrská není //de iure// člen Leuenberského společenství. „Prověřil jsem historické zápisy konferencí Církve bratrské (v jejích historických podobách), podobně bratr Oliver Engelhardt prohledal zápisy GEKE ve vídeňském archivu. Ptal jsem se i pamětníků. Ukázalo se, že Církev bratrská leuenberskou konkordii nikdy nepodepsala,“ prohlásil zástupce Církve bratrské a předseda leuenberského synodu Petr Raus. Zároveň však zdůraznil, že stanoviska CB jsou v souladu se stanovisky konkordie. 

Církev bratrská uznává spolupráci s ostatními církvemi, naopak aktivity GEKE se s intencemi CB míjejí. Výraznější komplikaci vidí v odlišném teologickém nastavení. Ke smysluplnému dialogu je podle ní potřebná shoda paradigmat a množiny axiomů, přičemž tyto podmínky nejsou v tomto společenství (GEKE) splněny. „Dokumenty GEKE otvírají témata jako ordinace žen či možnosti církevní služby homosexuálně orientovaných lidí. Tato témata nemáme vnitrocírkevně ani domyšlena, natož zpracována, nechceme je tedy zatím otvírat na ekumenickém fóru,“ upřesnil Raus. 

Závěrem dodal, že Církev bratrská má i nadále zájem o ekumenickou spolupráci s českými církvemi. „Za současné situace pokládáme za správné a poctivé nadále se nezapojovat do aktivit evropského GEKE. Současně toužíme po další spolupráci v leuenberskými církvemi v českém prostoru. Otázku možnosti zůstat členy českého leuenberského synodu ponecháváme na zvážení a rozhodnutí ostatních českých leuenberských církví.“ O dalším postupu ze strany Leuenberského společenství zatím není rozhodnuto, členské církve se jím budou zabývat v budoucnosti. 

Volby posadily do čela synodu ženy

V závěrečném bloku 11. synodu leuenberských církví proběhly řádné volby předsednictva synodu. S ohledem na pochybností ohledně členství v Leuenberské konkordii se Církev bratrská rozhodla voleb neúčastnit. Novou předsedkyní leuenberského synodu na následující dva roky byla zvolena Jana Křížová (ECM). První místopředsedkyní se stala Jana Hofmanová (ČCE), druhou místopředsedkyní pak Hana Tonzarová (CČSH). 

Schválen byl také termín, téma a pořadatel příštího setkání českých leuenberských církví. Uskuteční se v roce 2023 a tématem bude „Církevní společenství v dnešní společnosti“. Hostitelem bude tentokrát Církev československá husitská. Protože rok 2023 bude zároveň rokem 50. výročí vzniku Leuenberského společenství, bylo synodem schváleno, že při této příležitosti se uskuteční slavnostní ekumenické bohoslužby a také setkání mládeže českých leuenberských církví.

Adéla Rozbořilová