(ČB 6/2026) Zatím poslední Evropská konference evangelické církevní hudby (EKECH) proběhla 25.–28. září 2025 v Utrechtu. Hostitelem byla Protestantská církev Holandska (PKN). PKN je unionovaná církev s různými proudy (tradiční, evangelikální). Když v roce 2013 vyšel nový zpěvník Liedboek, obsahující přes 1300 písní a zpěvů v 8 kapitolách (zpěvník tvořilo 8 komisí, na které dohlíželo 8 dozorčích rad!), očekávalo se, že tato společná sbírka více upevní jednotu. Z velmi kvalitních referátů od fundovaných přednášejících, které zazněly na této konferenci, však tato myšlenka nezazněla. V praxi to bývá velmi různé, každý vyznavačský proud má své zvyklosti.
Hlavním tématem byl název dodatku zpěvníku PKN (vyd. 2023) Psalmen anders (Žalmy jinak). Pro Holandsko jsou charakteristické nápěvné melodie a také kreativita propojování písní s liturgickými zpěvy a modlitbami – v tom jsou Holanďané inspirující.
V dílnách, při pobožnostech a bohoslužbách delegáti EKECH spolu se synodály PKN (ve stejném termínu probíhal také synod místní církve) mohli mnohé zažít a vzít si s sebou domů, např. ženevské žalmy doprovázené folkovým stylem, jazzová psalmodie (tóny ženevského žalmu tvoří opěrné body psalmodického modelu, do kterého je vložen biblický text), liturgický tanec na text z evangelia a mnoho ukázek z novější tvorby.
Přednáška „Liturgie a krize modlitby“ (Dr. Oane Reitsma) nastolila mnoho otázek k zamyšlení, např. „aby se z liturgie nestal konzumní artikl dnešní zážitkové společnosti, je třeba se více soustředit na modlitbu a zvěstování. Je třeba nastavit procesy změny v různých rovinách: modernizovat teologická pojetí, vylepšovat rituály, odmytizovat biblické příběhy, hledat sociální relevanci, hledat prvky, které oživí společenství, využít umění, vycházet ze zkušenosti.“
Přednáška „Hledání nových prostorů“ (Antje de Heer z GKN, „re-reformované“ církve) se zaměřovala na liturgické a historické otázky. Zmínila dřívější fenomén kutilské liturgie „Bricolage-Liturgie“ (Marcel Barnard), kdy faráři jsou schopni nakombinovat libovolně elementy, které se jim zdají dobré. Ve 20. století tzv. liturgické hnutí ovlivnilo významně bohoslužebnou praxi jak v liturgii, tak i v církevní hudbě. Jelikož církev nenabízí pracovní příležitosti pro vystudované hudebníky, varhanická služba je dobrovolnická. Nové možnosti mohou nastat v různých případech: 1. když hudba bude propojena s liturgickým děním, 2. když bude spojena s eklesiologií (lex orandi, lex credendi), 3. když nebude sledovat jen to individuální a momentální (et unam sanctam catholicam et apostolicam ecclesiam), 4. když nebude klást důraz jenom na osobní preference, 5. když bude vnímat antropologické změny, 6. když se bude usilovat o kvalitu (ars celebrandi), 7. když bude mít církev obdarované lidi pro různé úkoly (důraz na vzdělání v různých rovinách).
Hymnologická přednáška „Mezi duchovním obohacením a zábavou“ (Hyun-Ah Kim) přibližovala znovuobjevení protestantské psalmodie a hymnodie a roli hudby při bohoslužbách od antiky až po současnost. Hudba má sloužit k budování církve. V reformované tradici převládal adiaforický názor v tom smyslu, že otázka hudby není důležitá pro víru a pro spásu, přitom v luteránské tradici právě hudba sehrávala významnou misijní roli. V dnešní době se v psalmodii znovuobjevuje síla kontemplativního zpěvu. Metrické žalmy jsou pro protestantismus typické. Jejich vývoj stále pokračuje nejen v Evropě. V současné době však dochází k polarizaci také v oblasti liturgie, hudby a zpěvů. Je třeba usilovat o rovnováhu mezi tradicí a modernou.
Velmi zdařilá byla prezentace církevního hudebníka Wima Ruesinka, zaměřená na dodatek holandského zpěvníku //Psalmen anders//, kterého jsem pozval na 47. sbormistrovský kurz (listopad 2026) v Sola gratia, věnovaný holandské hudbě.
Ladislav Moravetz, celocírkevní kantor a člen předsednictva EKECH