Za Mahulenou Čejkovou (1939–2023)

Jejich víra čerpala z hlubokých rodinných tradic a z prostředí sborů, kde byli členy. Mezi jejich směrodatné faráře patřili Štěpán Šoltész a Renatus Schiller.

Bylo to právě to osobní a lidskými vazbami upevněné zakotvení Mahuleny, které jí dávalo možnost pouštět se do někdy až riskantních rozhodnutí. Však jste ji mohli sledovat také na stránkách tohoto časopisu. Z hlediska celoživotního nasměrování bylo pro sestru Mahulenu rozhodující zázemí děčínského sboru, který patří mezi ty, jejichž původní členové byli po 2. světové válce z drtivé většiny odsunuti a kde se navazovalo na tradici luterské církve. Dalším pevným bodem byl seniorát, život v něm a pak také péče o něj. A další skutečností, zvláště po končícím monolitu politického násilí, byl Mahulenin vstup do nově se tvořících se politických struktur na lokální i celorepublikové úrovni. Mahulena zde našla nové pole působnosti jak v místní samosprávě, tak i jako poslankyně Federálního shromáždění. Po tomto angažmá nastaly roky, kdy svůj čas s plným nasazením věnovala církvi a sboru. Nejprve jako kurátorka a pak jako synodní kurátorka. 

Osobně jsme se znali téměř 50 let. Znaly se a přátelily i naše rodiny. Prožili jsme společně bezpočet událostí, ať již přímo ve sboru, na sborových zájezdech, na horách v Sola Fide v Janských Lázních nebo na Čejkovic chalupě v Srbské Kamenici. Na všechno toto rádi vzpomínáme. 

Sestra Mahulena zemřela 21. dubna ve věku 86 let. Rodina zesnulé uvedla na oznámení text z epištoly Římanům 8,38–39, který vyjadřuje touhu člověka patřit k těm, kterým vládne Boží láska. S vděčností přijímáme svědectví bratří a sester, kteří nás provázeli po řadu let, a to v dobách příznivých i obdobích velmi náročných, která vyžadovala osobní věrnost a důslednost.

Petr Čapek