Vykoupení v Pánovi Prstenů

1. října 2024

(ČB 9/2024) Na chladném kameni leží prsten. Malý kroužek z drahého kovu. Nenese vzácný kámen či umělecké rytiny. A přece je středem pozornosti celé řady vážených mudrců, královských vyslanců a slavných hrdinů. 

Vykoupení v Pánovi Prstenů
1. října 2024 - Vykoupení v Pánovi Prstenů

Ten malý předmět v sobě totiž skrývá ultimátní moc. Ultimátní pokušení. Něco jako kufřík s kódy jaderných hlavic celého světa. Nebo nějaký virus, který by vám mohl dát do rukou vládu nad světem. Leckdo by ho chtěl vlastnit a většina ostatních si umí aspoň představit, co by se s tím dalo dokázat. Jaké dobro by se dalo dokázat! Zastavit války, odstranit nespravedlnost… Jenže taková moc korumpuje. Ničí duši. A čím lépe si umíte představit, co by svět potřeboval, tím horší věci byste s jeho pomocí napáchali.

Dokonce v tomto případě nejde jen o předmět. Prsten má vlastní vůli. Zlou vůli. Chce pokřivovat a ovládat. Moudří to vědí. Většinou. Tato moc slouží jen tomu Zlému. Však také z jeho dílny pochází. Ano, byla mu odňata, než stihl celý svět pohltit temnotou. Ale co teď s ním? Jak se nestat novým Temným pánem? Jak zabránit tomu, aby se té moci znovu chopil?

Zničit! To je jediná naděje. Existuje však jen jedno místo, kde by se to dalo udělat. V samém srdci temné říše. Otázka zní: Kdo by dokázal ten předmět odnést až k zničení, aniž by jím byl zcela ovládnut, pokřiven a pohlcen?

Přihlásí se Frodo. Malý človíček z malého národa, který žije v ústraní, nikoho nezajímá a zcela mu to vyhovuje. Frodo na sebe však bere úkol, na který ani nejmocnější válečníci a čarodějové nestačí. Právě proto, že nikdy netoužil napravovat svět a vést slavné bitvy, mu Prsten nemá moc co nabídnout. Jenže cesta je nebezpečná. Smrt téměř jistá.

A Frodo jde. Nejprve s družinou přátel, pak už jen s jedním. A čím dále jde, tím víc je mu jasné, že se domů nevrátí. Také však moc dobře ví, co je v sázce. Celý svobodný svět by mohl zaniknout. Je to pohádka. Jistě. Ale o pokušení dobra a zla mluví neuvěřitelně barvitě a zkušeně.

Fascinující na tom je, že toho Zlého takové řešení vůbec nenapadne. Zlo se neumí vcítit, neumí a nechce pochopit druhé lidi, pak by už nemohlo být zlem. Počítá tedy spíš s tím, že jeho svobodní nepřátelé jeho vlastní moc zkusí použít proti němu. On by to tak udělal. Že by někdo byl ochoten se vzdát takové moci nebo dokonce obětovat vlastní život pro záchranu druhých? To mu hlava nebere. Jistěže to už párkrát viděl, ale vždy to považoval za bláznivost, za hloupost a slabost.

Tady se však právě zdánlivá bláznivost a slabost ukáže jako neuvěřitelná síla proti zlu. Proti všemu očekávání Frodo skutečně dojde do Hory osudu a Prsten zničí. Téměř ho to stojí život. A v jednu chvíli dokonce podlehne moci Zla. Zachrání ho, že kdysi ušetřil jednoho nepřítele, zrádnou a zvrácenou bytost, která ho pořád pronásleduje. V této chvíli však hamižný nepřítel padne do lávy i s Prstenem místo Froda. Zlo ztratilo svou moc. Frodo je zachráněn. Nejen na těle, ale i na duši. A stejně tak všechny svobodné národy Středozemě. Díky tomu, co nepřítel považoval za slabost, zbytečnost, hloupost.

Podobných motivů bychom v Pánovi Prstenů a v celém díle J. R. R. Tolkiena našli vícero. Vidím v nich zřetelný otisk biblické zvěsti a křesťanské víry, která Tolkiena silně provázela celý život.

Kristova cesta k Hoře osudu

Skutečně mi to připomíná Kristovu cestu. Nejsem si jistý, od kdy Ježíš najisto věděl, že kráčí vstříc smrti, možná celou dobu, ale i na stránkách evangelií jako by atmosféra houstla a nepřátelství přibývalo. A přece neuhne. Kráčí k své vlastní Hoře osudu. A také záchraně a osvobození druhých.

Mnohým se zdá jako hloupost nechat se pověsit na kříž. Mnohé dokonce uráží slova o lásce a odpuštění. Vždyť mohl vyvolat revoluci a napravit svět ohněm a železem! Chopit se toho příslovečného Prstenu moci.
Ukřižování a vzkříšení pak chápu mimo jiné i jako určitou překvapivou fackou tomu Zlému. Toho by se nikdy nenadál. Nikdy by ho nenapadlo, že se Ježíš nechopí jeho prostředků, a přece vysvobodí zajaté z říše smrti.

A co ti velcí hrdinové? I ti mají své místo. Na stránkách Pána Prstenů svedou řadu slavných a většinou předem marných bitev. I oni se v jistém smyslu obětují, aby ochránili slabší, aby zastavili armády Temnoty, jak to jen jde. Ta skutečná a hlavní bitva se však odehrává někde jinde. A oni to dobře vědí. Všechny jejich slavné skutky, ba i případná smrt jsou jen zástěrka. Mají jen upoutat pozornost Temného pána, aby Frodo mohl splnit svůj úkol. Mocní a slavní tady museli skousnout vlastní hrdost. I oni se svým způsobem vzdali Prstenu moci. A nasadili vlastní život. A ten Zlý byl oproti všemu očekávání nakonec poražen.

Benjamin Kučera, mezititulek redakční
foto: Rosana Prada (flickr.com, CC BY 2.0)