V Ženevě zasedala rada Světového luterského svazu

16. září 2022

(ČB 7+8/2022) Od 9. do 14. června jednala v Ženevě rada Světového luterského svazu (SLS), jehož je Českobratrská církev evangelická také členskou církví. Řešila aktuální otázky ve světě, především situaci na Ukrajině.

V Ženevě zasedala rada Světového luterského svazu
16. září 2022 - V Ženevě zasedala rada Světového luterského svazu

Rada se setkává nejméně jednou do roka. Zabývá se běžnými otázkami fungování svazu a reaguje na aktuální dění v církvích i ve společnosti. Také Česko tu má svou zástupkyni, Olgu Navrátilovou z Českobratrské církve evangelické. Poprvé od roku 2019 mělo setkání opět prezenční formu, jeho mottem byla jednota v Kristu s odkazem na text epištoly Koloským (1,9–20).

Zásadním bodem letošního setkání byla od počátku především situace na Ukrajině a s ní spojená uprchlická krize. A to nejen pro zástupce střední a východní Evropy; také členové rady z Afriky upozorňovali na to, že se jich problém velmi týká. Zastavení dodávek obilí může především v Africe způsobit hladomor a destabilizovat celý region. Navíc evropské země aktuálně přesměrovaly značnou část prostředků původně určených pro pomoc v rozvojových zemích právě na pomoc Ukrajině. 

Ruský útok na Ukrajinu rada ve svém prohlášení jednoznačně a jednomyslně odsoudila (zdržela se pouze zástupkyně z Ruska). Stanovisko přitom zohledňuje i starost členů rady, aby se kvůli válce na Ukrajině nezapomnělo na konflikty jinde ve světě. V symbolické rovině, při pomoci uprchlíkům, je zajímavé také významné angažmá SLS v Polsku. Když se totiž před 75 lety svaz zakládal, jedním z podstatných podnětů byla právě pomoc poválečným uprchlíkům v Evropě. Později se pozornost přesunula na pomoc jinde ve světě, např. v Ugandě, a nyní se opět vrací do Evropy.

Situace na Ukrajině rezonovala také v přijetí „Německé evangelické luterské církve na Ukrajině“ za 149. členskou církev SLS (označení „německá“ v názvu odkazuje na její historii). Dosud se evangelické luterské církve ze zemí bývalého Sovětského svazu volně sdružovaly do „Evangelické luterské církve v Rusku a v jiných zemích“ a takto byly také zastoupeny v SLS. Jednání o tom, že by měly tyto církve vystupovat v SLS samostatně, začalo už v roce 2019, válka na Ukrajině však proces urychlila.

Rada se zabývala také další nedávnou eskalací izraelsko-palestinského konfliktu. Konkrétně například situací jeruzalémské nemocnice Augusta Victoria Hospital, kterou Světový luterský svaz spravuje. Jedná se o špičkovou nemocnici, poskytující péči zejména v oblasti léčby rakoviny palestinským pacientům. Nemocnice je bohužel závislá na platbách z USA a EU, a vzhledem ke stále se měnící politické situaci jsou platby opakovaně rušeny či pozdržovány, což vede k pravidelným závažným finančním problémům (peníze také pozdržuje kupříkladu izraelský finanční úřad). Loni na podzim muselo být dokonce zastaveno přijímání nových pacientů.

Důležitým tématem se stala také rovnost v přístupu ke zdrojům. Téměř 193 milionů lidí v 53 zemích světa čelí podle rady SLS potravinové krizi, kterou v posledních letech skokově prohlubují globální změny klimatu, vlny pandemie covid-19, válečné konflikty a neodpovědné politické rozhodování. Rada vyzvala mezinárodní společenství, aby usilovalo o zvýšení humanitární a rozvojové pomoci, prosazení udržitelných systémů hospodaření i distribuci potravin a efektivní řešení klimatické krize. 

Pozornost si vyžádalo i téma pandemie covid-19. Rada vyjádřila znepokojení, že stále přetrvává nerovnost v přístupu k vakcínám; stále existují regiony, především v rozvojových zemích, kde se očkovacích látek nedostává. Vyzvala proto vlády a mezinárodní společenství k férovější distribuci vakcín a potřebných technologií. Na představitele církví pak apelovala, aby pomáhali bránit zejména ženy a dívky před genderově podmíněným násilím, které se projevilo především v souvislosti s pandemií a které nabývá mnoha podob – ať už jde o domácí násilí, nebo o zamezení přístupu ke vzdělání např. v souvislosti s mateřstvím. V neposlední řadě členové rady vyzvali členské církve, aby zvýšily úsilí v boji s dezinformacemi kolem pandemie covid-19 a pomohly zprostředkovat teologickou perspektivu, zodpovědný přístup a naději. 

Podstatnou část letošního zasedání zabrala také příprava valného shromáždění, které se uskuteční příští rok v Krakově. Pro náš region půjde o důležitou událost. Naposledy se ve střední a východní Evropě konalo valné shromáždění v roce 1984 v Budapešti.

V mezidobí mezi shromážděními řídí svaz právě rada složená ze 48 zástupců, volených ze 149 členských církví. Světový luterský svaz zastupuje více než 75 milionů křesťanů z 99 zemí světa.

Jiří Hofman (s přispěním Olgy Navrátilové)

foto: lwf.org