V Praze proběhlo 3. zasedání 36. synodu

Ve čtvrtek proběhly volby do oblastních pastýřských rad (OPR) I–III, volba náhradníka komise pro hodnocení absolventů vikariátu a jáhenské praxe a také volba náhradníka skrutátorů, kteří sčítají hlasy na zasedání synodu. 

Po volebním bloku přišel na řadu pozdrav jednoho z ekumenických hostů. Za římskokatolickou církev promluvil plzeňský biskup a člen rady pro ekumenismus a mezináboženské vztahy České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub, který se synodu zúčastnil také vloni. Přítomným vyřídil pozdravy od nového vedení ČBK, jmenovitě od olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka. V závěru poděkoval za ekumenické aktivity Evangelické církve a poslancům požehnal. „Těším se na další věci, které budeme dělat společně,“ uzavřel. V pátek dopoledne pak poslance a poslankyně synodu pozdravil zahraniční ekumenický host, farář Valdenské církve působící v Itálii Jonathan Terino. 

Aktivně se jednání účastnili také delegáti „mladých“, tedy poradci synodu za mládež a studenty Evangelické teologické fakulty. Na jejich podnět například synod schválil zveřejnění kompletního seznamu členů synodu, a to včetně kontaktů. Má to napomoci členům církve propojit se se svými seniorátními zástupci. V praxi se změna projeví již na příštím zasedání synodu. 

Čtvrteční večer patřil zahajovací bohoslužbě s večeří Páně. V posledních letech se koná v evangelickém kostele na pražském Chodově. V dialogickém kázání sekundovala členovi předsednictva synodu a faráři v Krnově Štěpánu Jančovi náměstkyně synodního kurátora Simona Kopecká. 

Bohoslužby se tradičně účastní řada hostů z české i zahraniční ekumeny. Přítomné pozdravila Maria Mountraki, členka řídícího výboru Konference evropských církví a poradkyně pro mládež: „Buďte odvážní a stateční ve svých rozhodnutích, jak vaše církev vždy byla. (…) Ať vaše práce nadále inspiruje, utěšuje a vyzývá, jak uvnitř vaší církve, tak v širším ekumenickém společenství,“ povzbudila delegáty synodu. 

Součástí bohoslužby byla také připomínka pracovníků církve, kteří v období mezi zasedáními synodu zemřeli, a představení devíti nově ordinovaných duchovenských pracovníků. 

Církev umožní uzavírání sňatků osobám stejného pohlaví¹  

V pátek přišlo na řadu téma možnosti asistovat při uzavírání partnerství osob stejného pohlaví. Novela občanského zákoníku, která začala platit od ledna 2025, změnila dosavadní práva stejnopohlavních svazků. Stát mj. rozšířil právo uzavírat partnerství i na církve. Synod se zabýval reflexí této možnosti a přijal usnesení, které umožňuje duchovním Českobratrské církve evangelické asistovat při uzavírání partnerství osob stejného pohlaví. 

Poslanci schválili rozpočet, výši odvodů do Personálního fondu i repartic 

Poslanci se tradičně věnovali hospodářským věcem. Schválena byla účetní závěrka za rok 2024. Plénum též schválilo návrh rozpočtu povšechného sboru na rok 2025 a předpis celocírkevních repartic pro r. 2026 v nezměněné výši 8 milionů Kč.   

Součástí tohoto bloku je také informace o výši odvodů do Personálního fondu, z něhož jsou hrazeny mzdy duchovních pracovníků církve. Na nejbližší roky vyhlašuje synod výši odvodu závazně, s výhledem několika dalších let pak indikativně. Závazná výše odvodů do Personálního fondu na r. 2027 činí 500 000 Kč za jeden plný kazatelský úvazek (skládá se z paušální části 390 000 Kč a základu pro výpočet poměrné části ve výši 110 000 Kč). Schválený indikativní výhled na roky 2028, 2029 a 2030 je 540 000 Kč, 580 000 Kč a 620 000 Kč. Zdá se, že se církvi daří dobře hospodařit. Zatímco dříve model počítal pro rok 2031 s cílovou částkou přibližně 780 000 Kč, nyní se pro tento rok, kdy skončí rychlý růst odvodů a nadále se bude suma zvyšovat už jen o inflaci, předběžně kalkuluje s částkou o 100 000 nižší, tedy kolem 680 000 Kč. 

Schválen byl dále seznam povinných celocírkevních sbírek, které budou ve sborech vykonány v r. 2026. Oproti předchozím letům neproběhnou sbírky na křesťanskou službu, na tisk a jinou publikační činnost a sbírka solidarity sborů. Zrušení pomůže zmírnit finanční zátěž farních sborů. Zdroje pro financování zmíněných aktivit bude povšechný sbor hledat v rámci svého rozpočtu, případně v již existujících fondech a nástrojích. 

Synod přijal kroky k systémové péči o nemovitosti  

Synod se zabýval transformací Jeronýmovy jednoty do grantového systému církve. „Je to malý, ale systémový krok, který lépe vysvětluje, o co se v případě Jeronýmovy jednoty a sbírek jedná. Myslím, že je to krok správným směrem,“ řekl synodní kurátor Jiří Schneider. K návrhu se v předstihu vyjádřily i jednotlivé konventy, jimž byly předloženy dvě varianty transformace. Většina z nich upřednostnila mírnější variantu, která znamená zachování existující struktury Jeronýmovy jednoty pod srozumitelnějším názvem. Nově se bude jmenovat „Jeronýmova jednota – stavební fond”. Obdobně dochází ke změně názvu Hlavního daru lásky na „Hlavní stavební projekt“ a sbírka na Jubilejní toleranční dar se přejmenuje na „Sbírku na fond zápůjček“. Vzhledem k tomu, že návrh na povinné odvody do fondu konventy většinově odmítly, je třeba připravit robustnější systém, kdy by sbory či jednotliví dárci mohli dobrovolně přispět do společného fondu sbírky darů nebo přímo na konkrétní projekt.       

Zdárně pokračuje projekt stavby nové školy 

Synod vzal na vědomí informaci o přípravách novostavby pro pražské školy Evangelické akademie. Záměr stavět novou školní budovu byl schválen na mimořádném synodu letos v lednu. Od té doby proběhlo výběrové řízení na správce stavby, jehož úkolem je zejména zajistit technický dozor, koordinátora bezpečnosti práce a cenového konzultanta. V současné době externí firma vyhodnocuje výsledky výběrového řízení na dodavatele stavby. „Proces je na dobré cestě,“ uvedl Jiří Schneider. 

V rámci pátečního jednání se synodu představila pracovní skupina církve, která se věnuje misijním aktivitám. Zmínila tři aktuálně běžící průkopnické projekty: potravinovou banku v Praze-Zbraslavi, nekonvenční bohoslužby Nekostel a karvinské misijní společenství Ka-Dvojka.  

Budoucnost Domku Na Sboru v Kunvaldu: o expozici by mohlo pečovat regionální muzeum  

Synodálové hovořili o budoucnosti Domku Na Sboru v Kunvaldu. I přes velký symbolický význam pro evangelíky nemá nyní historická budova v dosahu takové živé společenství či skupinu jednotlivců, kteří by objektu zajišťovali trvalou udržitelnost. Jeho řádná údržba a rozvoj aktuálně přesahuje jak kapacity církve, tak městysu Kunvald. V objektu je navíc potřebná nákladná rekonstrukce. Církev proto zvažuje možnosti převodu pod jiného provozovatele, který by zajistil zachování a profesionální provoz muzejní expozice o Jednotě bratrské. Na nabídku zareagoval Pardubický kraj, který je s ohledem na význam památníku připraven jednat o možnosti převzetí. V rámci sítě regionálních muzeí se nabízí, aby byl případně objekt svěřen do správy Regionálnímu muzeu ve Vysokém Mýtě. Synod jasnou většinou schválil vyjmutí Domku Na Sboru ze seznamu nezcizitelných nemovitostí církve, což je nezbytný předpoklad k tomu, aby synodní rada mohla pokračovat v jednání o prodeji nemovitosti.  

Synodní kurátor dále představil systém podpory pro nakládání s nemovitostmi vyžadujícími rekonstrukci. K tématu již vznikl specializovaný web peceostavby.e-cirkev.cz, kde lze najít možnosti financování oprav církevních nemovitostí a další informace. V současnosti probíhá pilotní projekt „sborových auditů“, jejichž výsledkem je nezávazné doporučení, co s nemovitostmi dělat. Do budoucna by takové poradenství mělo být k dispozici všem sborům.  

Synod stanovil minimální věk pro výpomocné kazatele, probíraly se i nové formy členství v církvi 

V sobotu se mj. diskutovalo o délce mandátů správních orgánů církve. Návrh na zkrácení funkčního období staršovstva a seniorátního výboru z šesti let na čtyři neprošel. 

Synod otevřel možnost změny věkové hranice pro hlasovací právo. Aktivní hlasovací právo by mohli členové sboru mít od 16 let (oproti 18 letům), pasivní pak v 18 letech (oproti 21 letům). Přijatý návrh ještě neznamená změnu věkové hranice, ale otevření celocírkevní debaty. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu Církevního zřízení, musejí se k němu vyjádřit staršovstva a konventy. 

Dlouhá diskuse se otevřela k tématu minimální věkové hranice výpomocných kazatelů. Dosud pro ně žádná spodní hranice neexistovala, protože současná podoba laické kazatelské služby historicky navazuje na institut ordinovaných presbyterů. V průběhu posledního roku se ke zkouškám na výpomocného kazatele z řad ostatních členů církve hlásilo více mladých lidí. Komise pro zkoušení uchazečů o službu výpomocných kazatelů konstatovala, že kazatelská služba předpokládá nejen znalosti, ale také osobnostní zralost a životní zkušenost. Poslanci dlouho hovořili o tom, zda by měla nová hranice být 21 nebo 25 let, nakonec se přiklonili ke hranici nižší. 

Nově synod umožnil pastýřským radám změnit pravomocné rozhodnutí v otázce zveřejnění svého rozhodnutí (dle čl. 14 odst. 2 Řádu pastýřské služby), pokud již neodpovídá aktuální situaci. Návrh na změnu rozhodnutí o zveřejnění může podat účastník řízení nebo dotčený správní orgán. Obdobně se postupuje, pokud původní rozhodnutí neobsahovalo výrok o zveřejnění. 

Dlouhá debata se vedla o tzv. nových formách členství v církvi a otázce, zda člověk může být členem církve, i když není pokřtěn do konkrétního sborového společenství. To souvisí např. s průkopnickými místy, která jsou misijní aktivitou, za níž vznikají nikoli sborová, ale jiná společenství. Synod uložil synodní radě, aby rozpracovala teze o křtu a účasti v průkopnických místech a výsledek předložila 4. zasedání 36. synodu. Také vyzval staršovstva, seniorátní výbory a konventy k rozhovorům o průkopnických místech a nových možnostech, které se církvi nabízejí při zvěstování evangelia. 

Návrh celocírkevního faráře pro duchovenskou službu Zvonimíra Šorma, který se týkal možnosti odvolat se vůči rozhodnutí synodní rady nevydat pokyn k volbě kazatele, neprošel. 

V závěru synod přijal prohlášení, které reaguje na vzrůstající sociální napětí a existenční nejistotu v některých regionech České republiky. „Českobratrská církev evangelická se znepokojením sleduje, že v některých regionech České republiky narůstá sociální napětí a existenční nejistota. Vybízí proto své sbory k otevřenosti, solidaritě a konkrétním projevům blízkosti vůči lidem zasaženým chudobou, vyloučením či nespravedlivým hodnocením společnosti,“ píše se v něm. Synod také tímto prohlášením vyzval k odmítnutí stigmatizace sociálně slabých lidí a odsudku rasismu a anticiganismu. 

Kompletní text prohlášení i podrobnosti o průběhu 3. zasedání 36. synodu jsou dostupné na webu synod.e-cirkev.cz. 

Příští, tedy 4. zasedání 36. synodu, se uskuteční ve dnech 21.–23. května 2026 v západočeském Chebu. 

^{1 Slovo „sňatek“ (resp. „sňatečný obřad“) je v české právní terminologii užíváno jako způsob uzavření „manželství“ či „partnerství“ (dříve „registrovaného partnerství“), tj. zahrnuje všechny formy svazků, které lze v České republice před státem nebo oprávněnou církví uzavřít. Viz § 655–658 Občanského zákoníku (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89).}

ARo/Hof
foto: ARo