(ČB 12/2024) Hluboké Hradecké lesy, areál magického Tábora Jana Amose Komenského, krátké dny, rybník, ohně, nekompromisní muzika, více než třicet interpretů od folku po elektroniku, přednášky, sauna a další aktivity – to vše je festival Podzimní snění, který se konal letos 1.–3. listopadu.
Hudební festival Podzimní snění se před šesti lety přesunul z pražských klubů do Hradeckých lesů, konkrétně do církevního rekreačního střediska Tábora Jana Amose Komenského. A již pětkrát se zde podařilo jej uskutečnit.
Festival je multižánrový a autorský. Parta kolem festivalu se skládá z lidí, kteří mají rádi jak tábor, tak kulturu. Všichni se do akce zapojují dobrovolně, tedy zdarma. Jedná se o festival živý, komunitní, který chce nést hodnoty jako setkání, společenství, poznání a radost. Kromě zajímavých umělců, jako jsou urban-country Severní nástupiště, rapové Maggi Gang nebo folklorní uskupení Lada, probíhaly i přednášky. Kdo by čekal, že o takovou aktivitu nebude na juchací akci zájem, byl by překvapen, že například dvouhodinová přednáška o historii techna přikovala k plátnu a samozřejmě reproduktorům plný sál.
Již neodmyslitelně k festivalu patří i uskupení 5-Meo-TAR. Tato parta pomocí meotarů nasvětluje více než 1000 m² areálu a vytváří tak neuvěřitelnou atmosféru. Podařilo se tak přetavit nevýhodu brzkého stmívání do výhody v podobě neskutečného světelného designu v prostoru.
Jako pro správce areálu je pro mne radost takto jej oživit a přivést v méně vytíženém podzimu do táborové kasičky pěknou částku za ubytování a stravování účastníků. Jsem rád, že akce má podporu i ve vnučce zakladatele tábora Martě Kellerové a že spousty prapravnuků Adolfa Novotného se na akci přímo podílí. To je pro mne opravdová radost a jakési pomyslné navázání na historii střediska.
Festival dobře funguje na místní úrovni. Řada lidí z Hradce je pravidelnými diváky, ale i vystupujícími. Občané Bělče mají vstup zdarma. Čepuje se místní pivo Car.
Chceme, aby lidé odjížděli nabití pozitivními zážitky a mohli z nich čerpat v nadcházejících dnech a týdnech, kdy jsou krátké dny, ošklivé počasí i všudypřítomná komerce kolem Vánoc. A to se nám daří. Taky bych tento prostor rád využil k obrovskému díky naší církvi, že tuto akci umožňuje, všem pomocníkům i divákům.
Zbývá doplnit, že celá akce se zatím obešla bez grantů a dotací. Ale i to se v čase může měnit. Grantům ani dotacím se akce nevyhýbá, jen je to zase o něco víc dobrovolnického papírování.
Festival nezapomíná ani na duchovní rozměry bytí. Vše letos zakončila v neděli evangelickou bohoslužbou Johanka Miriam Vorlová u mlýnského rybníka.
Václav Španihel, správce Tábora J. A. K. v Bělči n. Orlicí
foto: Vojtěch Dárvík Máca