Tryzna za oběti holokaustu

Tryzna, která se koná vždy třetí květnovou neděli, slouží podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu Markéty Pekarové Adamové k uchování svědectví o osudu lidí, kteří nepředstavitelně trpěli a umírali. „Poprvé jsme jejich smrti zabránit nemohli, ale pokud na ně zapomeneme nyní, bylo by to takřka, jako by byli zavražděni podruhé,“ řekla.

O své vzpomínky na Terezín se podělila se shromážděnými Dita Krausová, která v ghettu strávila 13 měsíců, pak byla i s rodiči deportována do Osvětimi. V červnu 1944 byla odeslána do Hamburku, odtud pak v březnu 1945 do tábora v Bergen-Belsenu. „Ten už byl v rozkladu, kopce mrtvých těl lemovaly cestu. Nebylo už denní sčítání, nebyla ani polévka. Většina dozorců prchla po tom, co uzavřeli hlavní přívod vody. Po dvou nebo třech dnech jsme se dočkali osvobození britskou armádou,“ řekla.

Do Prahy se vrátila v 16 letech. Poté odešla s mužem do Izraele, kde učili v dětské vesnici. Od úmrtí manžela žije střídavě v Praze a Izraeli. „Cítím, že mám ještě úkol, snažím se vyprávět mladším generacím o osudu Židů za vlády nacistů a o tom, co jsem sama prožila. Chtěla bych působit na své posluchače tak, aby se zamysleli nad tím, co způsobilo takové hrůzy, jaké jsme my Židé prožili,“ řekla.

Věnce a kytice položili k pylonům reprezentanti zastupitelských sborů zemí, jejichž příslušníci prošli represivními zařízeními v Terezíně a Litoměřicích. Mezi účastníky tryzny byl prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil, ministři, poslanci, senátoři, zástupci krajů a obcí, paměťových institucí a spolků. Na závěr tryzny zazněla křesťanská a židovská modlitba a vystoupil pěvecký sbor z Litoměřic. 

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek tam zemřelo 35 000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

Památník Terezín uchovává památku obětí holokaustu a hrůz 2. světové války. Za dobu jeho existence jím prošly miliony návštěvníků. Hlavním cílem instituce podle mluvčího Stanislava Lady zůstává zachování a udržování pietních míst ve stavu, v jakém je nacisté v roce 1945 opustili, a to jako důkaz hrůz 2. světové války v Terezíně a v Litoměřicích. Stejně důležitá je oblast neustálého historického bádání, činnost sbírková a vzdělávací, zaměřená na českou mládež a vyučující o holokaustu a 2. světové válce obecně. Objekty jsou trvale přístupné veřejnosti, aby sloužily jako varování pro budoucí generace.

ČTK, redakčně kráceno
foto: Radim Nytl (Památník Terezín)