Co očekává sbor od nového faráře? A co farář od sboru? V evangelickém presbyterně-synodním zřízení, když je farář na sbor volen staršovstvem, by to mělo být předmětem rozhovorů před jeho kandidaturou a volbou.
Poslechněte si článek:[audioplayer file="http://www.ceskybratr.cz/wp-content/uploads/2019/06/CB_2019_05_01_Uvodnik.mp3" titles="Úvodník" artists="Český bratr" track="00213E"]
Očekávání je jemné předivo představ a plánů, toho, co je zvykem a co bychom si přáli, aby bylo jinak, vzpomínek na dětství a na poměry ve sborech, které člověk blíže zná. Jsou sbory, které mají jasnou představu, co by mělo fungovat a jak, jsou sbory, které tolerují obdarování a kreativitu kandidáta. V minulosti se přísněji pohlíželo na vše, co se očekávalo, včetně chování dětí z fary a života rodiny faráře – to už je naštěstí většinou pryč.
Jsou faráři, kteří uvěřili v až dospělosti a vycházeli z teologických studií bez představ o práci ve farním sboru. Proto existuje již desetiletí systém bohosloveckých praxí a hlavně vikariát po ukončení studia. Pod vedením zkušeného kolegy (mentora) se vikář seznamuje s prací ve farním sboru po dobu jednoho roku, aby zažil všechny typy shromáždění i akcí, které může očekávat po nástupu na samostatné farářské místo.
Přes všechna opatření jsou a asi vždycky budou různá očekávání ze strany sborů i farářů. A jsou proto nadmíru důležité rozhovory, vyjasnění pozic a předestření představ o všem, co se farářské práce týká. Kdo nic neočekává, nezažije možná zklamání. Ale ani radost z podařeného díla.
Milé čtenářky a milí čtenáři, doufám, že rubrika Téma naplní vaše očekávání.
Daniela Ženatá
OBSAH ČÍSLA
TÉMA
MOJE CÍRKEV
DIAKONIE
SLOVO
RECENZE