Sto let evangelického sboru v Litomyšli

Dějiny protestantismu jsou dlouhé a košaté, jedním z mezníků však bylo právě sjednocení evangelíků augsburského a helvétského vyznání, které se stalo prakticky ihned po vzniku samostatného Československa. Změněná kulturní a náboženská atmosféra evangelíkům přála, ČCE se stala atraktivní pro mnoho nových věřících. A tak i v Litomyšli rostl počet členů evangelického reformovaného spolku a stoupala jejich aktivita. Založení samostatného litomyšlského sboru a také otevření nového kostelíku na sebe nedalo dlouho čekat. Husova kaple, jak své modlitebně místní evangelíci začali říkat, se na rohu ulice A. Tomíčka vypíná dodnes.

Prvním kurátorem se stal B. Dudycha, učitel na řemeslnické škole, jenž se významným způsobem zasadil nejen o litomyšlský sbor, ale také o vznik památníku a slavností na Růžovém paloučku. Po dostavbě fary do Litomyšle přišel i první stálý duchovní správce – farář A. Werner. Po něm v Litomyšli působil O. Wideman, od roku 1943 Zdeněk Kubíček. Právě po válce byl tamní sbor početně nejsilnější (1153 osob); v padesátých letech se však z nepřízně státu a kvůli komunistické ideologické převýchově rozběhl trend zcela opačný a počty evangelíků na Litomyšlsku od té doby spíše klesají.

Sbor nerostl, ale žil a plnil své duchovní poslání také během působení faráře J. Vencovského (1977–1995), farářky V. Pleskotové (1996–2011) a faráře V. Hurta (2012–2022). Letos službu kazatele nastupuje farář Lukáš Klíma, který předchozích 15 let strávil v nedaleké Proseči.

Slavnostní sborový den k připomínce 100. výročí založení sboru se konal v neděli 7. května. Ukázalo se, že i stoleté společenství má v sobě dost radosti, energie a optimismu. Přátelské „narozeninové“ setkání s bohoslužbami a rozhovorem se synodním seniorem P. Pokorným na téma Čím dnes žijeme? bylo korunováno společným obědem a odpolední ekumenickou besedou o „Budoucnosti církve a církvi budoucnosti“. Diskusi vedl již zmíněný Lukáš Klíma a se svým příspěvkem zde vystoupili vzácní hosté z řad církví na Litomyšlsku působících i zástupci města. Zkrátka nepřišli ani děti a milovníci klavírní hudby. Sborový den se tak nenesl ve znamení vzpomínek a sentimentálního ohlížení za uplynulým stoletím, ale otevřel okno s výhledem na budoucnost. Další staletí čekají!

Jan Vávra, FS Litomyšl
foto: archiv sboru