Slavnost světla prozářila smíchovský sbor

Po katolickém Salvátoru v loňském roce tak volba padla na evangelický sbor, který je dostatečně prostorný, dobře dostupný, a navíc vytápěný. K ekumenické modlitbě se v něm sešla necelá stovka lidí.

I letos se na jeho zdárném průběhu podílelo velké množství hudebníků a zpěváků, z nichž mnozí zajištují pravidelné pražské modlitby Taizé v kostele sv. Martina ve zdi (každé první pondělí v měsíci vyjma letní prázdniny).

Jak bývá pro ztišení inspirovaná komunitou Taizé typické, jejich náplní jsou vícehlasé zpěvy, biblická čtení, přímluvy a také několikaminutové setrvání v tiché modlitbě. Celopražské setkání získalo svůj název podle toho, že si během něj účastníci od sebe navzájem zapalují svíce. Kromě toho bylo v jeho závěru možné setrvat v osobní modlitbě u kříže. Trvalo proto necelé dvě hodiny, tedy déle, než běžné Taizé modlitby. Po setkání, na které dorazila necelá stovka lidí, ještě následovalo pohoštění, u něhož se pokračovalo v neformálních rozhovorech. 

Letos bylo možné se sejít už během pozdního odpoledne v rámci hagioterapeutické skupiny, kterou vedla Renata Kolářová, ředitelka psychoterapeutické sekce České křesťanské akademie. Této možnosti využila asi desítka zájemců, kteří se sdíleli nad evangelijním čtením, které mělo večer zaznít, a nechávali text promlouvat do své osobní situace.

Slavnost světla zanechala na účastníky dobrý dojem. Podle bývalého ministra kultuty Daniela Hermana „takovéto duchovní chvíle napomáhají obnovit vnitřní pokoj, který jediný může vyrovnávat někdy značný nepokoj okolního světa.“ 

Pozitivě smíchovské modlitební ztišení hodnotí i místní farář Jonatan Hudec. „Ač jsem trochu jiného založení, spoustu písní pocházející z téhle komunity mám moc rád. Patří k pestrosti křesťanství napříč církvemi. Mají moc spojovat.“

Karel Pacovský, Petr Pijáček
foto: Vojtěch Tatra