Setkání kurátorů Chrudimského a Poličského seniorátu

Nejdříve jsme byli pozváni do výborné kavárny, kde jsme si každý dali zákusek a kávu, a pokračovali jsme do nádherného piaristického kostela Nalezení sv. Kříže. Tam zrovna probíhala vernisáž fotografií z různých (někdy až strašidelných) kostnic v naší zemi. Následovala komentovaná prohlídka tohoto moderně zrekonstruovaného kostela, při níž jsme se dostali i do přímého vstupu zpráv České televize, která zde natáčela dění v rámci probíhajícího festivalu Smrt. Kostel je skutečně unikátní, průvodkyně nám zapáleně vyprávěla o stavbě a jejích pohnutých osudech, a nakonec nám zapnula i laserový kříž zavěšený pod stropem. V kostele je několik výstavních místností, interaktivní herna a moderní lávka na ochozu, zajímavostí je podsvícený oltář s měnícími se barvami. 

V hotelu jsme potom udělali představovací kolečko a užili si vynikající raut, popovídání a vzájemné sdílení. Sdílení radostí, starostí, s čím ve sborech bojujeme, čím teď žijeme, co se nám daří. V sobotu nás po pobožnosti čekaly tři workshopy ohledně podpory laiků – jak si ve sboru rozdělit práci, jak komunikovat navenek, v rámci sboru a s vedením naší církve. 

Velice se mi líbil formát setkání. Nic dlouhého, jen příjemně strávený páteční večer a sobotní dopoledne. Spíše relax, povídání a nabídky konkrétní pomoci z ÚCK. Když jsem se na konci akce ostatních ptala, co jim setkání dalo, nejčastěji zmiňovali radost z toho, že se mohli vidět se známými, poznat nové lidi a získat spoustu užitečných informací. Myslím, že všichni včetně mě ztratili ostych se na vedení obrátit, když budeme potřebovat vytvořit smlouvu, pomoct s grantem či projektem. Všichni jsme také slíbili, že budeme číst pečlivěji sborovou zásilku, přeposílat ji ostatním ve staršovstvu i sdílet ve sboru.

Chtěla bych všem organizátorům, hlavně Evě Balcarové a Petru Hladíkovi, moc poděkovat, protože péče o klíčové členy našich sborů je opravdu důležitá a každé takové setkání buduje sounáležitost mezi sbory a také důvěru k vedení naší církve. Často děláme neviditelnou, někdy úmornou práci a každé takové ocenění potěší a povzbudí.

Bylo podnětné potkat se s lidmi, kteří zajišťují sborovou zásilku a pořádají různé akce, a vidět, jak jim záleží na tom, aby se veškeré informace dostaly ke svým adresátům a potenciálním zájemcům.

Myslím, že se v Litomyšli, stejně jako v září v Humpolci, povedlo komunikační kanály prošťouchnout a budou teď fungovat o poznání lépe.

Kurátoři z ostatních seniorátů – těšte se a určitě si na další takové setkání udělejte čas. 

Kateřina Vojkůvková, kurátorka