Rozhovor s gayi a lesbami v církvi už začal

Naším hlavním posláním je připravit rozhovor s gayi a lesbami v evangelické církvi. Konstatujme, že tento rozhovor už začal. Právě význam rozhovoru, přestože místy nesnadného i citlivého, vnímáme jako klíčový. Zažili jsme, jak pomohl změnit přístup, posunout se ve vzájemného porozumění, ovšem taky se utvrdit v odlišném stanovisku. Poznáváme i meze našeho rozhovoru v odlišných náhledech a postojích. 

S touto zkušeností jsme se rozhodli se souhlasem a podporou synodní rady i seniorátního výboru pozvat k otevřeným rozhovorům první dva sbory i další zájemce z ekumeny a veřejnosti. V pátek 20. ledna večer nás přijali ve sboru v Českém Těšíně a v sobotu 21. ledna ráno pak v Ostravě. Naším cílem rozhodně nebylo a není někoho přesvědčovat o svém stanovisku. Snažili jsme se otevřít rozhovor a učit se jej vést citlivě a se vzájemným respektem. Na každém z obou zmíněných míst probíhal rozhovor různě a naše zkušenost je jiná. 

V Českém Těšíně se rozhovoru zúčastnilo převážně početné staršovstvo a nemnoho patrně dalších členů sboru. Od začátku bylo zřejmé, že téma „Jak se žije lesbám a gayům v našich společenstvích“ vnímají místní „cizorodě“. Považovali za nutné hovořit v souvislosti s homosexualitou o hříchu, a to na základě vyhraněných pochopení některých biblických oddílů. Co je to vlastně hřích podle Písma, jak jej chápeme a jak o něm mluvíme (nemluvíme)? Tyto otázky nám mj. z tohoto rozhovoru vyvstaly. Ovšem nešlo o žádnou teoretickou debatu. Vždyť svým osobním svědectvím a životní zkušeností byli zapojeni i ti z nás, kterých se to osobně týká. Pro ně byl rozhovor zřejmě místy hodně citlivý a snad i bolavý, ale přesto jej vedli trpělivě, otevřeně a laskavě. Zřejmě hlavně díky tomu se rozhovor nakonec posunul k osobnějším vyjádřením i ze strany místních. Ukázalo se, že s lidmi homosexuální orientace nemají vlastně skoro žádnou osobní zkušenost. Má tedy smysl dát si na rozhovor čas a nechat prostor pro vyslovení různých pohledů a zkušeností, pro vzájemné pochopení. Potřebujeme porozumět, z čeho vychází odlišný postoj druhého, a mluvit spolu empaticky. 

Druhý den v Ostravě to bylo jiné. A to především díky přítomnosti hojného počtu mladých, kteří kvůli tomu přesunuli seniorátní setkání z Opavy do Ostravy. Ukázalo se, že přišli i z jiných církví (BJB, CB, ŘKC, kazatel SCEAV) a hlavně tu bylo několik lidí s homosexuální orientací i párů. Rozhovor byl podle toho velmi otevřený a k tématu vstřícný. Byli jsme překvapeni, jak upřímně a poučeně dokážou mladí a ti, kterých se to týká, diskutovat a mluvit o svých prožitcích. Ze strany mládeže z jiných církví zaznělo ocenění takto otevřeného prostředí, vděčnost za to, že mohou být při tom. Zároveň jsme si ale taky uvědomili, že „konzervativní“ křesťané byli v té situaci mezi námi v menšině a že je třeba na to brát ohled.

Dvě místa, dva sbory v jednom seniorátu nedaleko sebe a tak různé situace a zkušenosti. Jsou z toho pro nás podněty i otázky. Můžeme se v rozhovoru časem posunout někam dál, když pochopení některých biblických míst i stanoviska jsou někdy tak odlišná? Jakou roli hraje různost generací i prostředí naší církve? Chceme v rozhovorech pokračovat s vírou, že dokážeme usilovat o jednotu církve v pluralitě názorů. Že je možné, aby v jedné církvi byly třeba různé výklady některých biblických míst a snad i názor na hřích, ale přesto se necháme vést a proměňovat Duchem Ježíše Krista. 

P.S. Kdybyste nám k tomu třeba chtěli něco napsat anebo nás pozvat k vám do sboru či seniorátu k rozhovoru, napište nám na email lgbt@e-cirkev.cz.

Petr Pivoňka, předseda komise pro rozhovor s LGBT

foto: unsplash.com