Recenze: Život s diagnózou

2. července 2024

(ČB 6/2024) Končí rok 2018, na silvestrovské party si všichni přejí šťastný nový rok. Jaký bude? 
Jana a Radovan jsou čerstvě zamilovaní. Držíme jim palce. Kapitola se jmenuje – svým způsobem nadějně – Pacientka v remisi. 
Remise ale netrvá dlouho a objeví se metastáze na plících. Vyšetření, čekání na výsledky, strach, neradostné zprávy.

Recenze: Život s diagnózou
2. července 2024 - Recenze: Život s diagnózou

 Léčba, bolavá rekonvalescence. Vzestupy se střídají s pády. Rakovinu jí poprvé diagnostikovali v pátém měsíci těhotenství, měla se rozhodnout, zda ona, či dítě. Rozhodla se bojovat za oba.

Jana není na své problémy sama. Má skvělou rodinu, táta ji vozí na vyšetření, máma hlídá malou dcerku. Další členové rodiny a kamarádky spolu s ní nesou tíhu nemoci. Udělají si čas, jsou k dispozici.

Babička Jany je jako zpovědní vrba, je také onkologická pacientka. „Holčičko naše, neboj. Neplakej, utři si slzy a bojuj. Bude to v pořádku. Vyoperují to a bude po všem. Hlavně bojuj, máme tě moc rádi a jsme tady s dědečkem vždycky pro tebe!“ Jana oceňuje, že hlas babičky nebyl nikdy lítostivý. Sama nechce, aby ji někdo litoval.

big_zivot-s-diagnozou-hNo-478316

Jana Faltynková Ryšánková už dlouho o svém životě píše blog. Dává tak nahlédnout do svého soukromí, mnoho lidí ji sleduje, fandí jí, myslí na ni, reaguje na její zprávy. A tak, když se objeví metastáze, zpráva se brzy šíří po sítích. Mladá žena líčí své léčení, komplikace, bolesti. I radost a naději. Někdy se jí do psaní opravdu nechce, ale cítí vůči svým sledujícím závazek. Vždyť oni na ni tolik myslí, ptají se, drží palce.

Někdy se musí do psaní trochu nutit, ale má zkušenost, že když se vypíše, tak se jí uleví. Třeba to bude stejné i v tomto případě… „Od poledne, kdy jsme vyšla z ordinace, se stále odhodlávám. Je těžké ze sebe dostat teď nějakou větu. Nechtěla jsem výsledky zveřejnit, ale dlužím Vám to. Za to, jak mi držíte palce, jste se mnou při každé kontrole a stále mi píšete všelijaké povzbudivé zprávy. Je Vás tolik, ale nemám sílu odepisovat jednotlivě. Chci být stručná – mám nález na plících. Ložisko, které je dle paní doktorky, díky Bohu, operativní. Takže mě čeká operace a uvidí se, co dále… po tomhle příspěvku nebudu schopná nějaký čas reagovat, komunikovat a vést blog. Musím nabrat sílu a najít v sobě bojovnici pro svoji malou holčičku. Prý nemám házet flintu do žita… Pokud máte vedle sebe někoho blízkého, obejměte ho a řekněte mu, že ho máte rádi. A pokud stále odkládáte návštěvu u doktora s nějakým problémem, na nic nečekejte a jděte…“

Statečná žena. Rozdává naději, šíří optimismus. Pro lidi, kteří sami na sociálních sítích nejsou vůbec, nebo jen málo, je to zajímavý vhled do trochu jiného světa. Něčí život je nějak veřejný.

Tématem tohoto čísla časopisu je „Dobro a zlo“. Nemoc sama je zlá. Ale nadějné je, když se něco dá léčit. Nadějná jsou pouta přátelství. Dobré je nebýt sám. A sociální sítě? Také nemají kladné či záporné znaménko. Jsou součástí dnešního světa. A někomu jsou k dobrému. Blog Jany Faltynkové Ryšánkové se jmenuje „Kdo bojuje, vyhrává“, stejně se jmenovala její první kniha (2018). 

Lenka Ridzoňová
foto: pexels.com


Jana Faltynková Ryšánková: Život s diagnózou. Backstage Books 2021, 215 s.