Recenze: Z lásky k vědě, umění a knihám

4. října 2022

(ČB 9/2022) V minulém roce vyšly péčí nakladatelství Academia/EMAN dvousvazkové paměti Františka Laichtera (1902–1985). Kritické vydání připravil a úvod napsal někdejší děkan Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. Jiří Lach. Nejen pro český protestantismus je toto vydání mimořádná událost.

Recenze: Z lásky k vědě, umění a knihám
4. října 2022 - Recenze: Z lásky k vědě, umění a knihám

Příjmení Laichter se v českém kulturním prostoru stalo známým a posléze věhlasným díky spolupráci nakladatele Jana Laichtera (1858–1946) s T. G. Masarykem a dalšími filosofy a literáty od devadesátých let 19. století. To je zrovna období, kdy to v české kultuře začíná kvasit, a právě Jan Laichter k tomu nemalým dílem přispěl, třebaže se nejprve sám musel vypracovat. Svým rodinným původem na malém městě byl totiž určen „do kupectví“. Za sebou měl jen dobrušskou školu, ale nesmírným úsilím a cílevědomostí si vzdělání jako samouk doplnil. A tak se na doporučení dostal do Ottova knihkupectví v Praze, později i do jeho nakladatelství, až se jako nakladatel postavil na vlastní nohy. I když neměl žádný kapitál, začal vydával časopis Naše doba, a když si získal dost abonentů, postupně přidával další: Laichterův výbor nejlepších spisů naučných, úvahovou četbu Otázky a názory, Žeň z literatur, Pěkné knihy pro mládež atd.

Svého nejmladšího syna Františka si vyhlédl jako svého nástupce a ten se na své povolání připravil studiem v Lipsku a Paříži. Toto předávání štafety je příklad blahodárnosti kontinuity v jakékoli činnosti. Zatímco pro Jana, aniž by žil v církvi, sloužil jako orientační osobnost TGM, František tuto autoritu přejímá, ale doplňuje ji o vliv akademické Ymky, kde získal nejen osobní víru, ale také svou celoživotní družku. A právě vedle vzpomínek na různé peripetie svého nakladatelského počínání patří líčení akademické Ymky za první republiky k obzvlášť zajímavým částem této publikace. Přiblíženy jsou zde osobnosti jako Jaroslav Šimsa, Emanuel Rádl, Josef B. Souček, Josef Lukl Hromádka. Pokud jde o posledně jmenovaného, najdeme zde stránky, na nichž autor líčí jeho přínos a závažnost, ale i pasáže, v nichž nedokáže smlčet své zklamání z postojů JLH po roce 1948.

laichter

Toto dílo o dvou silných svazích ukazuje, jak velký kulturní potenciál s celonárodním významem mělo nakladatelství, které posléze vedl vyprofilovaný evangelík. Laichter vydával encyklopedická, filosofická, historická i teologická díla, jakož i krásnou literaturu a všelijaké spisy poučné.

Knížka je napsána čtivě, je přístupná opravdu všem a má mnoho co říct i nám. Minimálně nám začne být jasné, že stejně jako malý národ se ani malá církev nemusí ztrácet v bezvýznamnosti, pokud vsadí na kvalitu, a svou víru a poslání pochopí jako relevantní pro širší pospolitost.

Jestliže bychom rozlišovali mezi tituly podstatnými, užitečnými a zbytnými a Bibli pro její nesrovnatelnost bychom do těchto škatulek ani nezařazovali, tak pro členy a přátele ČCE patří tento počin patrně k nejzávažnějším. Jde jen o to, jestli po takové potravě ducha ještě lačníme …

Martin T. Zikmund

foto: pexels.com


Laichter, František: O umlčené kulturní epoše (I. + II. díl). Praha, Academia/EMAN 2021, 1796 s.