Recenze: S Mordechajem zvesela

(ČB 1/2021) Rozjívený Mordechaj, syn hodináře Cajta, rozbije 25. listopadu 1865 hodiny rabína Šlomo Jehudy Rappaporta. Otec ho vyžene a Mordechaj se propadne do spirály času. Probudí se o 900 let dříve a zažije setkání s Ibrahimem Ibn Jakubem, židovským kupcem, který napsal první zprávu o Praze (r. 965). Mordechaj putuje časem dál a dál, vynořuje se vždy v následujícím století a v každé době zažívá dobrodružství, při němž se setkává s významnými židovskými osobnostmi, zažije jeden z mnoha židovských svátků a musí prokázat svůj důvtip i schopnost posloužit druhým. Příběh doplňuje ke každému století dvoustrana komixové povahy, přibližující důležitá témata, osobnosti, dobové reálie a zvyky. Mordechaj se nakonec vrací do své doby, přičemž ví, že ho čeká setkání nejdůležitější – se svou vlastní minulostí a se svým otcem.

   POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK

Historicky je tento dětský román solidní kniha, včetně krásné grafické podoby. Odbornými garanty byli doc. Jiřina Šedinová a doc. Pavel Sládek. Formou je to hybridní publikace, kombinující psaný příběh s komixem a příběh s poučením o reáliích. Atmosférou splňuje to, co slibuje v podtitulu – „veselé putování židovskou historií“. Mordechaj je pubertální smíšek, a tak kniha obsahuje mnoho vtipů a vtípků, i když se zcela nevyhýbá ani temným obdobím – zmíněn je např. velký pražský pogrom r. 1389.

Autoři knihy jsou vlastně tři – rodinný tým matky a syna, Klára a Tobiáš Smolíkovi, a výtvarník Vojtěch Šeda. Klára Smolíková je zkušená autorka (napočítal jsem celkem 46 knih a publikací, určených převážně dětem a dospívajícím). Věnuje se propagaci četby knih a knihoven i historickým tématům, často evangelického ražení: Husovi, husitům i Komenskému. Tobiáš Smolík studuje hebraistiku, etnologii a sociální dějiny. Vojtěch Šeda, výtvarník knihy, stojí generačně mezi matkou a synem (1985). Společně vytvořili synergické, velmi zdařilé dílo.

Židovská historie je někdy vykládána jako dějiny utrpení vyvoleného národa. Zde se kyvadlo zhouplo do druhého obratu – kniha je veselá a optimisticky také končí – jedním z nejzářivějších období židovské historie, emancipací Židů v 2. polovině 19. století. Dle mínění recenzenta je to snad dobře. Líčení stálého utrpení totiž někdy působí kontraproduktivně, přestane budit soucit a vede k uzavření. Humornost tvoří ovšem jistou slabinu knihy z jiné perspektivy – pro nezasvěcence není vždy jasné, kdy se jedná o žert, a kdy o vážný názor. To by se ovšem Mordechajovi jako správnému žertéři líbilo… Pár drobných chybiček jistě knize odpustíme (např. ve tvaru hebrejských písmen na hodinách, moderní podobu hebrejského písma na lístku z 10. století či brýle na očích hrdinů ze 13. století).

Pro koho je kniha vhodná? Tiráž uvádí, že je určena „pro zvídavé i nerozvážné čtenáře od 10 do 120 let“. Jistě by měla najít cestu do školních i farních knihoven a zdobit taky knihovničky dětí, jejichž rodičům a prarodičům záleží na tom, aby jejich potomci měli přehled o historii Židů v naší vlasti. Po opadnutí koronaviru by anglický či německý překlad knihy mohl sloužit i jako vhodná upomínka z návštěvy židovské Prahy či dar pro zahraniční přátele.

Smolíková Klára a Smolík Tobiáš: Cha cha chá, zasmál se Mordechaj

Veselé putování židovskou historií

Praha, Argo 2020, 120 s.

Mikuláš Vymětal