Recenze: Příběh o lidech, králích a Pánu Bohu

Těmito slovy začíná kniha David z pera Ondřeje Macka a Ivy Květonové a barevných tužek Karly Kučerové. Autoři knihy vtáhnou děti i dospělé do doby biblického krále Davida, jehož příběh se na 75 stranách klene jako oblouk. Začíná vznikem izraelského království s prorokem Samuelem a prvním králem Saulem. Ten potřebuje pomoc mladého pastýře Davida v boji proti Pelištejcům i proti vlastním depresím, zároveň ale Saul na Davida žárlí. Následuje Davidův nástup na trůn i jeho zatmění, když uvidí koupající se Batšebu. Oblouk se pak sklání k Davidovu stárnutí a ubývání sil.

Příběh je o lidech, králích a Pánu Bohu. Také o tom, jak Pána Boha někdy ze života vytěsňujeme nebo na něj jednoduše zapomeneme. To se stává králům i lidem obyčejným. O Saulovi se to v knize píše takto: „Občas si Saul vzpomene na Boha. Ale neosloví ho. Nemodlí se.“
Zapomenutí ale hrozí i králi Davidovi, třeba hned zkraje vlády, když se rozhodne převézt do Jeruzaléma truhlu s Desaterem povozem místo toho, aby byla nesena pěšky, jak to vždycky bývalo:

„Pánu Bohu se to však nelíbilo: ,David je králem chvilku a už si myslí, že mě bude mít ve své moci, že budu dělat, co si on usmyslí! To ne.‘“

Davidovi je v Bibli připsáno hodně žalmů. Například ten nejznámější 23. V knize David je uveden v kapitole Pastýř. David si jej začíná zpívat, když vzpomíná na léta, kdy hlídal ovce svého táty v Betlémě. Zpívá takto:

„Pane Bože, starej se o nás, jako se dobrý pastýř stará o své ovečky. Dej, ať nemáme hlad ani žízeň. A kéž ti za to umíme být vděčni. Dopřej nám spánek. A také probudit se do nového dne. Když nám bude smutno a těžko, pošli někoho, kdo umí být blízko. Vracej chuť do života a dávej nám k němu sílu, až budeme unaveni. Ukazuj nám, kudy jít. Odpouštěj. A pomoz, ať i my dokážeme odpustit. Když budeme umírat, drž nás, prosíme, za ruce. A přiveď nás do své blízkosti. Dej nám, prosíme, do každého dne alespoň malou radost. A jednou tu velkou s tebou.“

Některé události z Davidova života jsou naznačeny ve zkratce, některé drsné epizody jsou už teologicky vysvětleny, pro děti zmírněny. Nedovíme se tak, že úmrtí prvního syna Davida a Batšeby je trestem za Davidův hřích. Biblická výpověď je změkčena slovy: „Z jednoho zla je zas jen další zlo. A chyby rodičů dost často odskáčou i jejich nevinné děti.“

Podobně v příběhu o přesunu truhly s Desaterem. Umírá zde muž, který si dovolil sáhnout na vůz, který truhlu vezl a byl smrtí za tento dotyk potrestán. V knize David je konstatováno, že „jeden z nich padl k zemi jako mrtvý“. Jsem za tato dovysvětlení a zmírnění vděčná.

Když David zestárl, „jeho svět se omezil na ložnici, vzpomínky a modlitby. Kralování i všechno ostatní je nad jeho síly“. Na konci této předposlední kapitoly jsou otázky pro děti, týkající se stáří. „Odkdy je člověk starý? Co asi trápí starého člověka? A co mu dělá radost?“
I u jiných kapitol jsou na konci přidány otázky a témata k přemýšlení pro děti. Pomáhají dětem propojit si biblický příběh s dneškem.

Poslední kapitola knihy se jmenuje „Tisíce let“. Naznačuje, co se dělo dál, jak se království rozpadlo, ale také, jak se příběh o Davidovi vyprávěl po generace; David žil ve vyprávěních dál. Ježíš byl pak nazván syn Davidův. Ale to už je jiný příběh.

Kniha je napsána čtivě, má spád, věty i odstavce jsou krátké. Vypravěči používají současný jazyk, synové krále jsou nazváni princové; zástupci měst, kteří přijdou za Davidem, aby se stal také jejich králem, jsou nazváni starostové. Výraz borec odkazuje k tomu, že autorům je vlastní brněnský hantec. Některá slova jsou vysvětlena, například kithara, to jsou „taková prkénka a mezi nimi jsou napnuté struny“.
Do toho, co znamená válka, jsme vtaženi docela představitelně:

„Zemřeli i všichni synové krále. Zasaženi šípy. Doraženi mečem. 
Pelištejci řvou, Izraelci naříkají bolestí. 
Krev se vsakuje do trávy. Všude mouchy. 
Tátové, synové, bratři se nevrátí domů. 
Kolem Saula bojuje poslední hrstka vojáků.“

Obrázky Karly Kučerové vystihují intenci příběhů. Některé postavy jsou naznačeny jako šedé stíny, obraz tak má více vrstev. Postavy jsou „jako živé“, pootevřená ústa jakoby mluvila. Některé obrázky jsou drsně konkrétní, tak třeba za dvěma muži, kteří zabijí Davidova soka Íš-bóšeta a táhnou k Davidovi v pytli jeho useknutou hlavu, zůstává na královském koberci krvavá čára. V textu čteme: „Pak rozvázali balík, který přinesli. A z něj se vykutálela lidská hlava.“

Na konci knihy najdeme obsah, kde jsou u jednotlivých kapitol biblické odkazy. Jako podzimní novinka může být kniha milým dárkem k Vánocům doma nebo ve sboru.

Lenka Ridzoňová
foto: pexels.com

Ondřej Macek, Iva Květonová: David. Petrinum 2022, 80 s.