Recenze: Poetická knížka o Haně

Tina Stroheker se s Hanou přátelila poslední čtyři roky, předtím se neznaly. Přesto se této německé autorce podařilo vynést na světlo bohatý život Češky z Vrchlabí, obětavé matky, křesťanky, učitelky, disidentky a stavitelky mostů mezi Čechy a Němci. Jak sama autorka říká: i když použila všechna dostupná svědectví, nešlo jí o biografii, nýbrž o poetický portrét této nevšední ženy.

Jako malá se Hana s rodiči přistěhovala do Krkonoš, žili v domě po Němcích. Požár domu zásadně změnil její život – v osmnácti letech ztratila rodiče i bratra. Sama se jako jediná zachránila skokem z okna. Odešla na studie, vystudovala češtinu a němčinu, působila jako učitelka, mezi přáteli ze studií měla mnoho osobností z disentu, a měla tudíž potíže. Činila troufalá rozhodnutí a nehodlala se ohnout. Vychovala dva syny a tři osvojené dcery, její malý byt ve Vrchlabí byl takový „průchoďák“, nikdy nezamykala. Kdyby prý někdo něco potřeboval… Tak jsme ji mnozí znali z evangelického prostředí a víc se pak dočetli v nekrologu, který vyšel v Českém bratru 11/2019.

Listuji knihou – má střízlivou a vkusnou grafiku a je příjemná do ruky. Na dvoustraně je vždy vlevo fotka, vpravo text:

• Mladá učitelka němčiny. Snad ji vyfotil někdo z gymnazistů – stojí před tabulí, v ruce křídu a hadr. Po smuteční řeči na pohřbu Pavla Wonky (vrchlabského rodáka, umučeného v komunistickém vězení) už smí učit jen němčinu. Co kdyby hodiny češtiny vedly k hlubším rozhovorům s mládeží, že…
• Na fotografii mladé matky s kočárkem a dvěma dětmi se vkrádá šedivá nálada komunistického Československa. Tušíme nelehký úděl ženy, která vychovává syny sama a je v hledáčku státní bezpečnosti…
• Foto s Václavem Havlem z revolučního roku 1989. Chtějí vsadit na pravdu a lásku. Radost a štěstí, konečně svoboda a velké naděje…
• Fotka z překladatelské kukaně se sluchátky, při tlumočení oběma směry, neviditelná. V soupisu jejích prací byly také církevní texty, kroniky, rozhovory se sudetskými Němci. Každému vnoučeti psala deníček společných zážitků. Mořila se s překladem Evangelické mystiky Petera Zimmerlinga…
• A samozřejmě rodinné foto. Například svatební fotka nejstarší schovanky. Je tu celá rodina – mladí, staří, děti. Prostě před herlíkovickým kostelem všichni pohromadě …
• Sama ráda fotila a přikládala fotky do dopisů. Podzimní zahradu, pozdrav k prvnímu adventu, v době nemoci pohled z lůžka do otevřeného okna…
• A pár obrázků z poslední doby. V duchu citátu Jacka Londona: „Nebudu ztrácet dny snahou o jejich prodloužení.“ Po operaci dostává darem čtyři měsíce klidného života bez chemoterapie…
• Poslední fotka je z nemocničního pokoje. Lůžko a noční stolek. Na něm mobil, budík, sklenička. V šuplíku kapesníky a Bible. Jak málo nakonec člověk potřebuje…

Pokud hledáte vhodný vánoční dárek, je tato mimořádná knížka určitě dobrou volbou. Zachycuje zajímavou formou bohatý životní příběh, zároveň odráží historii druhé poloviny dvacátého a části jednadvacátého století přes objektiv fotoaparátu. Výběr fotografií a citlivě přeložené poetické a někdy až intimní texty vás vlídně a bez velkých slov provedou životem a zápasy neobyčejné ženy Hany Jüptnerové. 

Tina Stroheker: Knížka o Haně. Přeložil Jonáš Hájek. Praha, Kalich 2022, 160 s. Kniha vyšla s laskavou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Daniela Ženatá
foto: pexels.com

Tina Stroheker: Knížka o Haně. Přeložil Jonáš Hájek. Praha, Kalich 2022, 160 s.
(Kniha vyšla s laskavou podporou Česko-německého fondu budoucnosti.)