Recenze: Partyzánskou stezkou po Horácku

O co jde

Autor projektu Martin Pfann říká, že hlavním motivem pro něj byly opomíjené vzpomínky na pohostinnost, odvahu a sounáležitost místních obyvatel Horácka. Oživování paměti slouží podle něj k vytváření naší vlastní budoucnosti. Vždycky měl problém ztotožnit se s chrabrými vojáky a vycvičenými parašutisty. Zde však našel to dobré v každodennosti u běžných lidí, kteří přes hrozbu prozrazení v nebezpečné době nezavřeli dveře odbojářům a partyzánům. Naopak – vytvořili silnou solidární síť pro možnosti antifašistického odboje. V utajení a skromnosti sháněli ošacení a obuv, vařili jídlo a poskytovali potraviny, umožňovali přespání i dlouhodobější úkryty pronásledovaným osobám a to vše s vědomím možného prozrazení s život ohrožujícími důsledky.

Jedno ze zastavení – Věstínek

I malá vesnice Věstínek, ležící v obvodu rovečínského sboru, má svůj příběh. Na pomníčku uprostřed obce je mezi jmény padlých v první i druhé světové válce jméno Boženky Hartmanové. Odbojářská rodina Hartmanova z Proseče, která podporovala partyzány a ukrývala vysílačku pro ilegální vysílání a pro kterou bylo v jejím bydlišti nebezpečno, se ukrývala u svých příbuzných ve Věstínku, na statku u Dvořáků. A zde také došlo v dubnu 1945 k tragédii. Ve světnici u Dvořáků si čistil revolver slovenský partyzán Janko Silný. Proti němu u stolu seděla a spravovala partyzánské svetry Boženka, jediná dcera Hartmanových. Nešťastnou náhodou vyšla rána a zasáhla dívku přímo do srdce. V domě zavládlo zděšení. Přivolaný lékař, doktor Plch z Rovečného, mohl konstatovat už jen smrt. Dívka byla v největší tajnosti prozatímně pohřbena na kraji Dvořákova pole za vesnicí a uložení do rodinného hrobu v Záboří se dočkala až po osvobození v květnu 1945. Na její památku je její jméno vytesáno na pomníčku na návsi, mezi ostatními, kteří položili život za svobodu. A jak dopadl partyzán Janko? Hnán výčitkami svědomí, stavěl se při střetech s Němci do první linie a v jedné z přestřelek nalezl smrt.

Další zastavení prozradí, kdo byl Josef Serinek

Významnou postavou partyzánského odboje na Vysočině byl Josef Serinek (1900–1974), zvaný Černý partyzán. Před válkou žil na Plzeňsku se ženou Pavlínou a pěti dětmi. V srpnu 1942 byl s celou rodinou jako Rom deportován do tzv. „cikánského tábora“ v Letech. Odtud se mu podařilo samotnému uprchnout, žena a děti se však nevrátily. Serinek utekl na Horácko, kde se mu dostalo přijetí na statku u Matějů na Kutinách u Spělkova. V lesích kolem Spělkova a Daňkovic se mu postupně podařilo vytvořit lesní partyzánský oddíl ze sovětských uprchlíků z nacistických vězení a českých uprchlíků z nuceného nasazení. Od roku 1943 až do konce války organizoval partyzánský odboj na Horácku. Josefu Serinkovi a jeho činnosti jsou věnována dvě zastavení, v nichž uslyšíme úryvky z místních kronik i jeho vlastní slova.

Co znamená, že je průvodce intermediální

Letos si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války, a tak se hodí, že na výletech či vycházkách po Vysočině můžeme navštívit místa připomínající tuto část naší historie. Těmi místy jsou obce, osady, kostely či kopce, kde se díky pomoci místních obyvatel ukrývali partyzáni. Originální příběhy, které můžeme poslouchat ve formě audia, jsou sesbírány z výpovědí pamětníků nebo jejich příbuzných, ale i z beletristických či odborných knih a z místních kronik. Ke každé zastávce na trase patří jedna kapitola mluveného slova. Poslechnout si je můžeme přes internetové platformy, na webové stránce projektu nebo se dají stáhnout do telefonu. 

Jak trasu využít

Tištěná mapa má dva díly. Na mapě jsou vyznačena jednotlivá zastavení, cesta vede převážně po turistických cestách. První díl Partyzánské stezky nás povede po 11 zastaveních přes Telecí – Sněžné – Strachujov, druhý díl obsahuje 17 zastavení na trase Strachujov – Veselí – Hodonín. V Hodoníně je na místě bývalého „cikánského tábora“ Památník holokaustu Romů a Sintů. Délka celé trasy je 80 kilometrů. Není nutno absolvovat partyzánskou stezku určitým směrem nebo celou. Linie propojuje jednotlivé body v krajině a každé zastavení má svůj příběh zachycený v audiostopě. Body na mapě můžeme brát jako možné návrhy pro zastávky k odpočinku na svých výletech, protože pomníčky a vzpomínky na odboj místních obyvatel jsou téměř v každé vesnici této kopcovité protestantské oblasti.

Daniela Ženatá

Odkaz na webové stránky: https://partyzanska-stezka.cargo.site

Průvodce vznikl jako součást diplomové práce Martina Pfanna na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně.