Recenze: Bůh má rád i rezervní mládě

Drsné pravidlo přírody. Zároveň z evolučního hlediska velmi úspěšný způsob rodičovství. Vedl k přežívání generací pelikánů bílých téměř třicet milionů let. Druhé ptáče slouží jako pojistka pro případ, že by se něco stalo s tím prvním. Je to „rezervní ptáče“.
Odsuzujeme geneticky podmíněné jednání pelikáních rodičů? Mají morální odpovědnost vůči druhému ptáčeti?

Tímto příběhem začíná Jay Mc Daniel svou knihu teologické etiky. Hledá roli Boha i nás lidí v tom, co se děje ve světě, v přírodě. 
První kapitola knihy má název Biocentrický Bůh. Východiskem uvažování o Bohu je zde domněnka, že Bůh je bezmezně milující. Boží láska, resp. Boží soucit je prvotní; až poté přemýšlíme o Boží kreativitě a Boží moci. Bůh je milující, ale není všemohoucí v tradičním slova smyslu. Např. nemá možnost změnit úděl rezervních pelikáních ptáčat.

A podobně je to v evangeliu: Ježíšův kříž nám dává nahlédnout, že Boží moc je a vždy byla zranitelná. Přírodě je vlastní samostatná kreativita. Přivést na svět živočišnou říši znamenalo riziko, Stvořitel se zřekl kontroly. Vznikla forma života, která není prosta bolesti. Autor pokračuje úvahami o vykoupení. V nich je místo i pro vykoupení pelikánů. Bohu nejde jen o člověka, není antropocentrický.

Druhá kapitola s názvem Biocentrická etika se zabývá naším vztahem k přírodě. Naše povinnost není zacházet se všemi tvory stejně, ale brát na všechny vnímající tvory stejný morální ohled. Jedním z důsledků této etiky by mělo být vegetariánství nebo aspoň ohled na zacházení se zvířaty, bojkot využívání masa zvířat z velkochovů. Biocentrická etika se netýká jen práv zvířat, jde o etiku země samotné. Jde o celek, stabilitu, o integritu a krásu celých ekosystémů. Biocentrická etika nám připomíná, že člověk, zvíře i příroda mají hodnotu sami o sobě. Nejde jen o užitečnost z pohledu lidského.

Třetí kapitola knihy se jmenuje Biocentrická spiritualita. Zde autor zkoumá i jiné než křesťanské přístupy, zvl. buddhimus. Jako nosný vidí například buddhistický důraz na pomíjivost. Bůh miluje nás i všechny ostatní tvory v konkrétních pomíjivých okamžicích, z nichž jsou naše životy utkány. I Bůh sám je proměnlivý a nelze na něm lpět staticky. Boží proměnlivost nám dovoluje tvrdit, že Bůh se stává takovou osobou, jakou nejvíce potřebujeme. Je jako matka tomu, kdo potřebuje matku, jako přítel tomu, kdo potřebuje přítele. 

A poslední kapitola má název Postpatriarchální křesťanství. Zde se autor zabývá feministickými teologiemi. V patriarchálním myšlení se ženskost a ženská zkušenost nepovažuje za rovnocennou, naopak mužská zkušenost bývá považována za obecně lidskou. Feministickou teologii mohou podle autora dělat jen ženy, neboť vychází z ženské zkušenosti. Muži mohou z feministické teologie čerpat, nechat se jí ovlivňovat, pokusit se formulovat svou perspektivu, která bude překračovat patriarchát, pokusit se o teologii postpatriarchální.
Feministické myšlení je blízké myšlení procesuálnímu. Právě k němu se hlásí autor knihy.

Důraz je kladen na péči, vztahovost, vedle rozumu je doceňován cit, příroda je pojímána evolučně a ekologicky a Bůh je vnímán jako srdce.

Kniha O Bohu a pelikánech vyšla v originále v roce 1989. Česky vydalo knihu s novou autorovou předmluvou nakladatelství Biblion letos. Autor knihy, americký křesťanský filosof a teolog Jay McDaniel, vychází z procesuální teologie. Souhrnně se o procesuální teologii i o dalších autorových dílech dovíme v obsáhlém doslovu Jana Zámečníka.

Kniha není žhavá teologická novinka. Nicméně její důraz na postoj úcty, soucitu a péče nejen o lidi, ale i o mimolidské stvoření je stále aktuální. 

Lenka Ridzoňová
foto: pexels.com

Jay B. McDaniel: O Bohu a pelikánech: Teologie úcty k životu. Praha, Biblion 2022, 296 s.