Pysanku zvládne každý

Ve čtvrtek 20. dubna si totiž zájemci z řad veřejnosti mohli pod vedením Valerie Stulíkové vyzkoušet, jak se malují tradiční ukrajinská velikonoční vajíčka. Ukrajinci je nazývají pysanky, protože se na vejce v jejich pojetí „píše“ (ukrajinské „писати“ znamená „psát“). 

Typické ukrajinské motivy jsou podobné těm, které známe z našeho prostředí – ze zvířecích motivů jsou to především kuře, slepice, kohout, ovce, beran, koza, ale také rak či brouci. Dále se samozřejmě vyskytují motivy florální (lístečky, květiny) a ornamenty, a to jak geometrické, tak ty bohatší. Fantazii se však meze nekladou, pysanku je možno ztvárnit zcela podle libovůle.

Výroba probíhá starobylým postupem. Podle náročnosti motivu a počtu barevných vrstev může jedna pysanka trvat i několik hodin. „Na vajíčko se nejprve speciálním nástrojem, tzv. kistkou, nanese vosk. Poté se vejce namáčí do barev. Začne se světlejšími barvami a postupuje se k těm tmavším. Pro každou vrstvu barvy je třeba kresbu voskem zopakovat. Na konci se vejce nahřeje nad svíčkou a vosk setře,“ popisuje Valerie Stulíková, koordinátorka pomoci Ukrajincům při ČCE. 

Nápad uspořádat přímo na půdě pražského Husova domu tvořivou dílnu se zrodil právě v její hlavě. „Vždy před Velikonoci organizuji v místě svého bydliště workshopy pro školy. Pozvat na tvoření velikonočních vajíček ženy z Ukrajiny a zároveň české kolegyně je hezká příležitost, jak lidi mezi sebou propojit a vzájemně obohatit,“ vysvětluje. S pysankami se setkala přímo na Ukrajině, do řemesla ji tam zasvětila jedna z vyhlášených ukrajinských „pysankarek“, Zoja Stašuková z Kyjeva. Valerie Stulíková se u ní učila tvořit pysanky dva roky. 

Tento velikonoční obyčej přitom na Ukrajině patří dnes k těm vzácnějším. Nebylo to tak ale vždy, ke zlomu došlo se vznikem Sovětského svazu, jehož byla Ukrajina součástí. V rámci bolševické ideologie bylo třeba národní tradice vymýtit, a tak byla i výroba pysanek systematicky potírána. S následky politické propagandy se Ukrajina potýká dodnes, pysankářství se v současnosti věnuje jen několik umělkyň.

Dílna přilákala do Husova domu zájemkyně napříč národnostmi, kromě žen z Čech a Ukrajiny se jí zúčastnila také Němka a Japonka. Nejen ony, ale i většina Ukrajinek si výrobu pysanek vyzkoušely poprvé. „Moje paní učitelka pysanek všem vysvětlovala, že nakreslit vajíčko zvládne každý, nejsou k tomu zapotřebí žádné předchozí výtvarné zkušenosti,“ říká Valerie. I výsledky dílny na ústředí to potvrzují. Ostatně, posoudit můžete sami.

Adéla Rozbořilová